Prevence se vyplatí. Zjistěte, na co máte nárok
V praxi není vždy snadné odhadnout, kdy je čas zpozornět. Každý totiž na zdravotní potíže reaguje trochu jinak.
„Vnímání varovných signálů je velmi individuální a nesouvisí často se závažností onemocnění. Zatímco někteří pacienti přicházejí už po pár hodinách běžného nachlazení ze strachu, že by se jejich stav mohl zhoršit, jiní zůstávají doma i několik dní s horečkou, protože nechtějí nikoho obtěžovat,“ potvrzuje praktický lékař Vladimír Marek, krajský garant Společnosti všeobecného lékařství za Jihomoravský kraj.
Rozdíl může být i mezi tím, co člověk cítí – a co se v těle skutečně děje: „Někdo vnímá i několik nepravidelných srdečních stahů, takzvaných extrasystol, denně. Dalšího trvalá a nebezpečná arytmie vůbec neomezuje a zjistíme ji až na EKG při preventivní prohlídce.“
Stejně rozdílný je přístup k prevenci. „Někdo chce mít vše v pořádku, případně odhalit počínající onemocnění a zamezit komplikacím. Jiný raději nechce nic vědět, neřeší tlak, cukr ani cholesterol. Razí fatalistický přístup – dokud nic nevím, jsem zdravý, a až to přijde, tak to přijde,“ popisuje lékař.
Tenhle přístup ale často nefunguje tak, jak si lidé představují. Existuje ovšem i opačný extrém, kdy se člověk až příliš soustředí na neustálá měření či opakovaná laboratorní vyšetření bez širšího kontextu. Ideál leží nepřekvapivě někde mezi ignorováním prevence a přehnanými obavami.
Banalita, nebo problém?
„Všechna lékařská doporučení asi dodržovat nelze. Různých rad, diet, fyzioterapií, psychologické podpory a hygienických opatření je dnes tolik, že kdybychom se měli všemi striktně řídit, nestíhali bychom žít,“ připouští Vladimír Marek. Přesto má smysl nepodceňovat aspoň základní prevenci.
„Rozhodně doporučuju zajít na preventivní prohlídku, a to hlavně lidem, kteří jinak k lékaři moc nechodí, především rizikovým osobám – obézním, kuřákům nebo těm, kterým umřel příbuzný v mladém věku.“
Zkuste tedy vnímat své tělo pozorněji a nepřehlížet signály, které můžou naznačovat problém. Neznamená to propadat panice při každém píchnutí, ale ani sázet na to, že všechno „nějak přejde“.
Zvlášť některé symptomy se ignorovat nevyplácí: „Obecně je varovným signálem přítomnost krve v místech, kde by být neměla. Tedy ve stolici, v moči či vykašlávání krve. Dále horečky trvající déle než tři dny a hubnutí u osob, které nedrží dietu. Určitě nikdy nepodceňujte ani bolesti na hrudi a v břiše,“ radí lékař s tím, že stejný příznak může znamenat jak banalitu, tak závažnější stav. Právě proto mají smysl preventivní prohlídky, které můžou odhalit potíže už v době, kdy se výrazně neprojevují.
„Závažnost příčin obecně roste taky s věkem. Když mají dva lidé stejný příznak, u staršího je větší pravděpodobnost, že souvisí s nádorovým nebo kardiovaskulárním onemocněním, obvykle jsme opatrnější u pacientů nad pětačtyřicet let. U mladších naopak vidíme více psychologických aspektů a psychosomatických potíží. Například nespavost může být známkou většího psychického tlaku,“ dodává odborník.
Preventivní prohlídky
Program/vyšetření
Pro koho
Jak často
Co odhaluje
Všeobecná preventivní prohlídka u praktického lékaře
muži a ženy starší 18 let
1krát za 2 roky
celkový zdravotní stav (rizikové faktory chronických onemocnění)
Preventivní prohlídka u praktického lékaře pro děti a dorost
děti a dospívající do 18 let
dle věkového harmonogramu
růst, vývoj, vrozené vady, smyslové poruchy
Gynekologická preventivní prohlídka
ženy od 15 let
1krát ročně
gynekologická onemocnění včetně přednádorových změn a rakoviny děložního hrdla
Preventivní prohlídka v těhotenství
těhotné ženy
dle harmonogramu prenatální péče
průběh těhotenství, vývoj plodu, komplikace
Zubní preventivní prohlídka
děti a dospělí
děti 2krát ročně, dospělí 1krát ročně,těhotné ženy 2krát ročně
kazivost chrupu, onemocnění ústní dutiny
Preventivní vyšetření zraku u praktika / doporučení k očnímu lékaři
dospělí (zejména ve věku 45–61 let)
obvykle 1krát za čtyři roky, nebo dle rizika
poruchy zraku, glaukom (zelený zákal)
EKG v rámci preventivní prohlídky
dospělí od 40 let
obvykle 1krát za čtyři roky
kardiovaskulární onemocnění
Zdraví s bonusem
Český zdravotní sytém přitom nabízí poměrně široké možnosti prevence – od pravidelných prohlídek až po screeningové programy zaměřené na včasné odhalení některých druhů nádorových onemocnění. Vyšetření jsou navíc hrazená z veřejného zdravotního pojištění, což v mnoha jiných zemích rozhodně není samozřejmost. K prevenci se snaží motivovat i samotné zdravotní pojišťovny – třeba tím, že vybízejí k některým screeningovým vyšetřením.
„Pojištěnce od určitého věku, kteří k lékaři příliš nechodí, písemně zvou k provedení například testu ze stolice. Ten dokáže odhalit nádor tlustého střeva,“ uvádí Vladimír Marek. „K tomu, aby na prohlídku opravdu přišli, je často motivuje okolí. Jejich první věta bývá: Posílá mě manželka, jinak mi nic není… Ne vždy je to ale bohužel pravda.“
Vyplatí se taky sledovat, jaké další benefity zdravotní pojišťovny nabízejí. Často jde o příspěvky na očkování, pohybové aktivity, dentální hygienu, ale třeba i příspěvek na psychoterapii, bezlepkové potraviny či ozdravné pobyty. Nabídka se v čase mění. Při výběru pojišťovny je zároveň dobré myslet i na praktické věci: „Důležitá je stabilita instituce a fakt, zda lékař, ke kterému chcete chodit, má s danou pojišťovnou smlouvu. U některých menších pojišťoven můžou být v dostupnosti smluvních specialistů taky regionální rozdíly,“ upozorňuje Vladimír Marek.
Malé návyky, velký efekt
Pokud bychom tedy prevenci měli shrnout jednou větou, základ by zůstal stejný: Největší dopad má zdravý životní styl. „V praxi to znamená kombinovat zdravé stravování, pohyb, dostatek spánku a psychickou vyrovnanost. Někdo to zvládne sám, jinému pomůže odborná rada nebo spolupráce s fyzioterapeutem, psychologem či nutričním terapeutem. A u někoho jsou zapotřebí léky,“ říká Vladimír Marek.
„Některé rizikové faktory jako lehká nadváha, mírně zvýšený krevní tlak nebo vyšší věk samy o sobě nemusejí znamenat závažný problém, ale pokud se kombinují, jejich riziko se násobí a je potřeba být v léčbě přísnější,“ dodává.
Screeningové programy a programy časného záchytu
Program/vyšetření
Pro koho je určen/o
Jak často se provádí
Co sleduje
Mamografie (screening karcinomu prsu)
ženy od 45 let
1krát za dva roky
časný záchyt karcinomu prsu
Cervikální cytologie / HPV test (screening karcinomu děložního hrdla)
ženy od 15 let
1krát ročně při preventivní gynekologické prohlídce
prekancerózy (přednádorový stav) a karcinom děložního hrdla
Test na okultní(skryté) krvácení ve stolici
muži a ženy 45–74 let
1krát za dva roky
časný záchyt kolorektálního karcinomu (rakovina tlustého střeva a konečníku)
Screeningová kolonoskopie (alternativa k testu na okultní krvácení ve stolici)
muži a ženy 45–74 let
1krát za 10 let
časný záchyt kolorektálního karcinomu a adenomatózních polypů v tlustém střevě a konečníku
Low-dose CT plic (screening karcinomu plic)
kuřáci a bývalí kuřáci 55–74 let, s kuřáckou zátěží více než 20 cigaret denně po dobu 20 let nebo i více cigaret za kratší dobu
1krát za jeden až dva roky
časný záchyt karcinomu plic
PSA test(program časného záchytu karcinomu prostaty)
muži 50–69 let
1krát za dva až čtyři roky dle výsledku
časný záchyt karcinomu prostaty
Screening osteoporózy (dotazník FRAX, denzitometrie)
ženy do roku po menopauze do 59 let, muži 65–69 let na doporučení lékaře / u žen od 60 let a mužů od 70 let součást preventivní prohlídky 1krát za dva roky
1krát za dva až pět let, podle stupně rizika
časný záchyt osteoporózy a rizika zlomenin
Screening aneurysmatu břišní aorty
muži 65–67 let
1krát za život
časný záchyt aneurysmatu (výduť) břišní aorty
Kognitivní screening
muži i ženy 65–80 let
v rámci preventivní prohlídky 1krát za dva roky
časný záchyt demence a Alzheimerovy choroby