O Pavlovi by Havel napsal absurdní drama, říká nejmladší chartistka Zuzana Brikcius
Svého času jste se stala nejmladší signatářkou Charty 77, podepsat jste ji chtěla už v sedmnácti letech, což vám neumožnili. Jak se to celé seběhlo a co vás k tomu vedlo?
V mých sedmnácti letech byla Charta 77 zveřejněna. Stýkala jsem se s lidmi, kteří ji podepsali, takže jsem měla to štěstí, že jsem se k tomu textu dostala. Nedalo se s tím nesouhlasit. Viděla jsem, jak se s těmi, kteří to podepsali, špatně nakládá. Říkala jsem si, že je třeba je podpořit a že čím víc lidí to podepíše, tím víc jich ukáže i solidaritu s nimi. V tu dobu se totiž začala podepisovat Anticharta, ti méně stateční se přidávali k většině. Někteří k tomu byli donuceni. O to důležitější mi připadalo Chartu podepsat.
Kamarádi mi ale řekli, že musím být plnoletá, to byla podmínka. Když jsem dosáhla plnoletosti, v nejbližším možném termínu jsem podepsala. Mimochodem, dal mi to podepsat kamarád, nikdy jsem jeho jméno neprozradila ani u výslechů, ani později v Rakousku u výslechu, když jsem si tam vyřizovala pobyt pro konvenčního utečence. Bála jsem se, že by se to mohlo dostat do Československa.
Pak mi řekl, že už nemusím mít obavy, že jsem o práci oficiálně žádala a mohu se klidně vystěhovat. Bylo mi dvaadvacet.
Témata:
Andrej Babiš
,
Okupace
,
Oto Klempíř
,
Varšavská smlouva
,
Zpravodajství
,
StB
,
Václav Havel
,
Petr Pavel