Je to bianco šek na utrácení, kritizují ekonomové rozpočtovou novelu
„Změny přijaté skrze pozměňovací návrhy jdou proti logice celého zákona. Ten dosud vládu zavazoval držet hospodaření na úrovni deficitu, který je v souladu s evropským rámcem, umožňuje produktivní investice a přitom nevede k nadměrnému zadlužení,“ říká Aleš Bělohradský z Centra veřejných financí.
Nejspornější bod celého návrhu je možnost vlády utrácet až deset procent státního rozpočtu bez souhlasu parlamentu. Ministryně financí Alena Schillerová tvrdí, že její novela neznamená skutečnou změnu rozpočtové politiky ani zvýšení dluhu.
„
Ministryně Schillerová říká, že chce ukazovat reálná čísla, ale tímto krokem naopak reálná čísla zakrývá,“ kritizuje Bělohradský.
„Problém je v tom, že nynější vláda se rozhodla využít otevření příslušných zákonů k prosazení dalších změn, o kterých nebyla na evropské úrovni žádná řeč,“ přidává se ekonom České spořitelny Michal Skořepa. „Velká část investic se nebude do hodnoceného deficitu počítat, o to větší prostor zbude pro běžné výdaje neboli pro neférové navýšení našeho blahobytu na účet našich dětí.“
Problematické je podle ekonomů přijetí pozměňovacích návrhů a přílepků, které ve svém důsledku dávají vládě bianco šek na nekontrolovatelné utrácení. První z nich umožňuje do limitu tří procent HDP nepočítat investice do infrastruktury vyjmenované v liniovém zákoně.
Investice do výstavby dálnic, železnic, přehrad nebo energetické infrastruktury by se nově vyjímaly z výdajových rámců. „Tím by se opticky snížil rozpočtový schodek. O to více by pak vláda mohla navýšit běžné výdaje – třeba důchody, sociální dávky nebo platy,“ vysvětlil hlavní ekonom Patria Finance Dominik Rusinko. Ve stejném duchu je i další přílepek, který vyjímá platby nájemného za používání staveb, které vznikly v režimu PPP.
Podle odhadů Centra veřejných financí může jít o částku přesahující 100 miliard korun, přičemž je diskutabilní, zda všechny tyto investice opravdu budou mít strategický význam.
Obrana se „nepočítá“
Další problém ekonomové vidí v prodloužení už dnes uzákoněné možnosti nezapočítávat obranné výdaje přesahující dvě procenta HDP do hodnocených vládních výdajových plánů o další tři roky, tedy až do roku 2036.
„Budeme se tvářit, že se tento vyšší deficit jaksi nepočítá. Bude to vnášet ještě další zmatek do už takto nepřehledné diskuse o státním rozpočtu,“ tvrdí Bělohradský.
Ekonomy znepokojuje také možnost zvýšení výdajů až o deset procent v časech „zhoršené bezpečnostní situace“. „To je natolik vágní definice, že si pod ní lze představit téměř cokoli. Nejsme již náhodou v časech zhoršené bezpečnostní situace?“ ptá se Rusinko. „Tento stav by navíc fakticky schvalovala vláda, respektive Bezpečnostní rada státu, a to bez předchozího souhlasu Poslanecké sněmovny,“ upozorňuje.
Bianco šek pro druhý vládní návrh
Největší obavy vzbuzuje pozměňovací návrh Aleny Schillerové, kvůli kterému se rozpočtová pravidla vůbec nebudou vztahovat na opakované předložení rozpočtu Poslanecké sněmovně poté, co Sněmovna vládě první návrh vrátí s doporučeními na přepracování. V praxi by tak vláda mohla obejít veškerá pravidla a teoreticky prosadit státní rozpočet s jakkoli vysokým schodkem.
„Pokud tuto konstrukci přijmeme, otevřeme vládním většinám prostor pro státní rozpočty s libovolně vysokými deficity,“ varuje Skořepa.
V letošním roce vláda plánuje rozpočtový schodek ve výši 310 miliard korun. Podle analytiků je vyšší zadlužení dáno spíše než investicemi růstem běžných výdajů. „V příštím roce se zcela realisticky můžeme bavit o schodku blížícím se hranici 400 miliard korun – tedy i o překročení hranice 3 % HDP, kterou vláda ve svém programovém prohlášení označila za nepřekročitelnou,“ říká Rusinko.