Vláda schválila změny penzijního spoření. Mladí dostanou vyšší podporu
„Jedná se o největší změnu novodobého doplňkového penzijního spoření v naší historii. Lidem, kteří začnou spořit včas, přinese navíc až milion korun,“ uvedla po jednání vlády ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s tím, že návrh prošel meziresortním řízením jen s několika drobnými připomínkami.
Pro klienty do 29 let schválená změna zákona o doplňkovém penzijním spoření počítá se zdvojnásobením státní podpory na 40 procent vložené částky. U spoření založeného pro děti by se měl snížit limit pro přiznání státního příspěvku z 500 na 100 korun měsíčně. Mladí lidé by navíc mohli do dosažení 36 let jednorázově vybrat třetinu svých úspor, aniž by přišli o státní příspěvky nebo museli částku dodatečně zdanit.
Schillerová očekává, že změny zvýší atraktivitu penzijního spoření u mladých lidí a umožní efektivnější zhodnocování jejich peněz. Náklady na vyšší státní příspěvky resort odhaduje na 1,1 až 1,6 miliardy korun ročně.
Nově se má více využívat takzvaná strategie životního cyklu. U lidí do padesáti let by se prostředky měly investovat především do akcií, které mohou přinést vyšší výnos. „Teprve s blížícím se důchodovým věkem bude jedinec postupně přecházet do nižšího rizika investic,“ uvedla Schillerová.
Změnit se mají také poplatky penzijních společností. U většiny typů fondů se má zrušit poplatek za výkonnost a poplatek za správu má mít strop 0,5 procenta. Proti omezení poplatků se v minulosti penzijní společnosti ohrazovaly. Varovaly, že by kvůli nižším příjmům mohly omezovat distribuční kanály a získávat méně nových klientů. „Naším heslem je: Peníze lidem, ne bankám. Snížení poplatků se jim líbit nebude, ale poradí s i s ním, jako si poradily u běžných bankovních služeb,“ řekla Schillerová už v červnu s tím, že ostatní výhody jim naopak výnosy zvýší.
Návrh
počítá také s postupným ukončením transformovaných penzijních fondů. Ty by měly svou činnost ukončit do konce roku 2036. V současnosti v nich má podle ministerstva financí peníze zhruba 1,7 milionu lidí. Fondy kvůli povinnosti vykazovat kladné zhodnocení investují velmi konzervativně, což omezuje jejich výnos.
Celkem má podle ministerstva smlouvu o penzijním spoření přibližně 3,9 milionu lidí. Penzijní společnosti pak spravují majetek za zhruba 660 miliard korun. „Udělali jsme důležitý krok pro ty, kteří si spoří na stáří i pro ty, kteří si teprve spořit začnou. Platnost změn očekávám od 1. ledna nebo 1. dubna příštího roku,“ dodala ministryně financí. Záležet bude na tom, jak zákon projde v Poslanecké sněmovně, Schillerová však doufá, že poslanci nebudou návrh nikterak blokovat.
Opoziční Piráti však v pondělí zveřejnili vlastní návrhy změn, které budou chtít do vládní novely zapracovat. Místo zvýšení měsíčního státního příspěvku pro mladší klienty navrhují jednorázový vstupní příspěvek 20 tisíc korun pro lidi do 30 let a 10 tisíc korun pro lidi mezi 30 a 40 lety. Zároveň chtějí, aby zaměstnavatelé povinně přispívali zaměstnancům na spoření a aby klienti mohli bez penalizace přecházet mezi penzijním spořením a dlouhodobým investičním produktem (DIP).
Spoříte si na důchod?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 31. srpna 2026. Anketa je uzavřena.
Ano
91 %
(877 hlasů)
Ne
9 %
(91 hlasů)
Ředitelem ÚZSI bude Toman, nahradí Posoldu
Vláda také rozhodla o odvolání ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Vladimíra Posoldy. „Minulý týden mi předal rezignační dopis,“ uvedl ministr obrany Lubomír Metnar (ANO). K 1. říjnu by ho ve funkci měl nahradit diplomat Miroslav Toman, který má podle Metnara nejen zkušenosti z diplomatické práce. Působil také ve zpravodajských službách, a to v civilní rozvědce ÚZSI a v Bezpečnostní informační službě.
Vláda se také od Metnara seznámila s výsledky akce Korund. Rozsáhlá celorepubliková a mezirezortní kontrolní akce v Česku se zaměřila na odhalování a omezování prodeje rizikových psychoaktivních výrobků, elektronických cigaret, kratomu či bylinných produktů v kamenných prodejnách a automatech.
Pochybení byla zjištěna u více než poloviny kontrolovaných subjektů. „Celkově bylo zadokumentováno 891 protiprávních jednání. Bylo zajištěno přes půl milionu produktů. Ukazuje to, jak vážný problém na trhu máme,“ uvedl Metnar. Resort bude i nadále pokračovat v kontrolách a postihovat nelegální prodej.
Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mají resorty zdravotnictví a vnitra mají tři týdny na předložení návrhů změn zákonů, které znemožní obcházení zákona o prodeji kratomu a dalších psychoaktivních látek. Metnar řekl, že jeho pracovní skupina připravila na základě jarních kontrol 16 legislativních návrhů, které již prošly meziresortním připomínkovým řízením.
Kabinet také schválil podnikatelský balíček ministerstva průmyslu a obchodu, který má zaměstnavatelům mimo jiné zjednodušit jednotné měsíční hlášení. „Obsahuje jedenáct opatření. Pro zaměstnavatele například zrušíme samostatné vykazování rizikových prací. Zjednodušíme i nástup do práce, kdy lékařské prohlídky bude moci provázet i praktický lékař,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
Kabinet řešil, kam půjdou peníze z EU
Vláda projednala také přípravu Národního a regionálního partnerského plánu pro období 2028 až 2034. Ten má určit priority pro čerpání evropských peněz v příštím sedmiletém období a poslouží jako podklad pro vyjednávání Česka s Evropskou komisí v letošním a příštím roce. Priority mají vycházet mimo jiné z programového prohlášení vlády, hospodářské strategie a potřeb jednotlivých resortů i regionů.
Kromě výstavby dopravní sítě, snižování energetické náročnosti či zdravotnictví bude mezi hlavní priority patřit také podpora výzkumu, inovací pro podniky s vyšší přidanou hodnotou, digitalizace státu a ekonomiky včetně kybernetické bezpečnosti, dostupné bydlení a rozvoj regionů. Významnou oblastí pak podle MMR zůstane také vzdělávání a příprava pracovní síly. Mezi evropské požadavky patří také vyčlenění peněz na klimatické a environmentální cíle či na sociální politiku a podporu méně rozvinutých regionů.
Podle ministerstva pro místní rozvoj se počítá s větší koncentrací evropské podpory a menším počtem strategických oblastí. Důvodem je mimo jiné očekávaný pokles objemu peněz, které bude mít Česko z evropských fondů k dispozici. V současném období 2021 až 2027 může Česká republika z evropských peněz čerpat 527,3 miliardy korun. Kolik získá v následujícím sedmiletém období, zatím není definitivně rozhodnuto.
Babiš v dubnu uvedl, že Česko podle současného návrhu unijního rozpočtu čeká jeden z nejvyšších poklesů mezi členskými zeměmi, nominálně zhruba o pětinu. Česko přitom zůstává čistým příjemcem peněz z rozpočtu Evropské unie, za loňský rok získalo podle ministerstva financí z unijního rozpočtu o 31,1 miliardy korun více, než do něj odvedlo.