Letos na podzim skončí po čtyřech letech funkční období izraelského jednokomorového parlamentu. Takzvaný Kneset (hebrejsky Shromáždění) sídlí v Jeruzalémě a v jeho lavicích sedí 120 poslanců. O jeho novém složení rozhodnou izraelští voliči v úterý 27. října 2026 , jak už letos v dubnu určila Ústřední volební komise. Datum se nezměnilo ani přes snahy o vyvolání předčasných voleb. Poslední řádné zasedání Knesetu v končícím složení proběhlo v pátek 17. července. Poprvé od roku 1988 se tak budou izraelské parlamentní volby konat v řádném termínu, připomínají izraelská média. Obsah Jak se volí do Knesetu Jaká je končící vláda Co ovlivní letošní volby Kdo kandiduje a jaké jsou preference Kdo bude nový premiér Izraele? Jak se volí do Knesetu Volební systém do izraelského parlamentu je poměrně přímočarý. Jediný obvod: Celý stát Izrael tvoří jeden volební obvod. Kandidáti: Hlasuje se pro celostátní kandidátní listiny stran, neexistují preferenční hlasy. Volební práh: Strana musí získat 3,25 % platných hlasů, stejně tak koalice. Přepočet mandátů: Hlasy se dělí přesně podle poměru získaných hlasů pro strany Mandáty: V Knesetu je 120 křesel, volební období jsou čtyři roky. Poměrný systém a relativně nízká uzavírací klauzule stejně jako nezvyklý počet stran vedou k velké roztříštěnosti. Svého zástupce má proto v končícím parlamentu třináct stran a hnutí, jež jsou na politickém spektru umístěné velmi různorodě. Jaká je končící vláda Z množství subjektů v samotném Knesetu plyne i značná rozdrobenost samotné vlády. Ta vždy byla – až na jedinou výjimku koncem šedesátých let – složená z koalice několika stran. U současné dosluhující třicáté sedmé vlády to není jinak. Likud (Konsolidace) je nejsilnější pravicová strana, v jejím čele stojí Benjamin Netanjahu (řečený „Bibi“), který post premiéra zastává již pošesté. Kromě Likudu jsou součástí koalice momentálně další čtyři strany: Šas – Sefardští strážci Tóry – ultraortodoxní strana zastupující zejména zájmy sefardských židů; Náboženský sionismus – krajně pravicová a ultranacionalistická strana; Židovská síla – krajně pravicová a protiarabská strana; Nová naděje – Jednota pro Izrael – středopravicová až pravicová strana založená bývalým členem Likudu. Vládní strany mají v Knesetu dohromady šedesát křesel, tedy stejně jako osm stran a koalic v opozici. K vyrovnání sil došlo v červenci 2025, kdy vládní koalici kvůli sporům opustila aliance dvou ultraortodoxních stran Sjednocený judaismus Tóry. Co ovlivní letošní volby O nové podobě Knesetu bude rozhodovat nebývale polarizovaná společnost, uvádí britský think tank Chatham House. A upozorňuje, že nadcházející volby budou mít extrémní dopad nejen na samotnou zemi, ale celý region. Letošní volby jsou totiž chápány i jako referendum o současném premiérovi Benjaminu Netanjahuovi. Ten ztratil významnou část podpory veřejnosti – například nařčení z korupce čelí již dlouhé roky . Ve třech samostatných případech byl obžalován už v roce 2020. Velkou roli bude hrát také již téměř tři roky trvající válka v Gaze. Letošní volby do Knesetu budou první od zahájení konfliktu v říjnu 2023. S válkou souvisí také výjimka z branné povinnosti pro ortodoxní židy Charedim, která výrazně polarizuje společnost. Kdo kandiduje a jaké jsou preference Hlavní kandidující strany a jejich lídři: Likud – Benjamin Netanjahu Pravicová vládní strana současného premiéra Benjamina Netanjahua . Jeho podpora po letech konfliktu, pocitu ohrožení i četných politických kauzách klesá, přesto Likud zůstává jednou z nejsilnějších stran v zemi. Netanjahu už dříve oznámil, že stranu povede i do letošních voleb. Podle průzkumu televize i24 mohl Likud získat 29 mandátů, novější šetření z konce července mu však přisuzuje 22 křesel. Jašar – Gadi Eisenkot Nově založená středová strana vedená bývalým náčelníkem generálního štábu izraelské armády Gadim Eisenkotem. Právě on je nyní považován za nejvážnějšího vyzyvatele Netanjahua. Podle nejnovějšího průzkumu by Jašar získal 23 mandátů a těsně by předstihl Likud. Spolu – Naftali Bennett Koalice založená letos v dubnu bývalým premiérem Naftalim Bennettem. Profiluje se jako alternativa k Netanjahuově vládě a v průzkumech se drží na třetím místě. Podle posledních odhadů by získala 14 křesel. Opoziční blok Strany stojící proti Netanjahuovi by mohly dohromady získat těsnou většinu v Knesetu, naznačují průzkumy. Část voličů se odklání od současné vlády a naopak roste důvěra v osobnosti s vojenskou minulostí. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu na Valném shromáždění OSN Izraelský opoziční vůdce Gadi Eisenkot v kibucu Nir Oz Kdo bude nový premiér Izraele? Přestože Netanjahuova strana v některých průzkumech za Eisenkotem zaostává, osobní podpora obou politiků je vyrovnaná. V průzkumu stanice Keshet 12 uvedlo 38 procent dotázaných, že by si přáli v čele vlády Netanjahua, a stejných 38 procent podpořilo Eisenkota. Benjamin Netanjahu je nejdéle sloužícím izraelským premiérem, v prosinci 2022 zahájil šesté funkční období. Funkci zastával v letech 1996 až 1999 a 2009 až 2021. V roce 2021 byl po čtyřech patových volbách sesazen z funkce koalicí osmi stran, které se sjednotily výhradně v odporu proti jeho vládnutí. V listopadu téhož roku jeho Likud opět vyhrál volby a Netanjahu vytvořil vládu, která je označována za jednu z nejpravicovějších kabinetů v historii. Gadi Eisenkot byl v letech 2015 až 2019 náčelníkem generálního štábu izraelské armády, jeho syn loni v prosinci padl v bojích v Gaze. Voličům nabízí voličům přesný opak dosavadního stylu vládnutí: zdrženlivost, přímost a politiku bez velkolepých gest. Eisenkot požaduje povinnou vojenskou nebo civilní službu pro ultraortodoxní židy i arabské obyvatelstvo a násilí radikálních židovských osadníků vůči Palestincům a armádě označil podle listu Haarec za „zločinný terorismus“, který rozvrací suverenitu státu a poškozuje dobré jméno Izraele v zahraničí. Rozdělení sil v současném Knesetu Vládní křesla zprava: Tkuma 7, Šas 11, Ocma jehudit 6, Likud 32, Nová naděje 4 Opozice zleva: Sjednocená kandidátka 5, Sjednocená arabská kandidátka 5, Strana práce 4, Ješ atid 24, Kachol lavan 8, Jisra’el bejtenu 6, Sjednocený judaismus Tóry 7, Noam 1 Zdroj: Wikipedia.org