Osoby bez zdanitelných příjmů budou platit na zdravotním pojištění 3024 Kč
Návrh vychází z pravidel pro automatickou valorizaci příspěvku, která počítá s meziroční inflací 2,9 procenta. Promítá se do ní také růst reálné mzdy v posledních dvou letech. Nařízení bude ještě schvalovat vláda.
„Mechanismus je dobře nastavený. Myslím, že všichni ekonomové se shodnou na tom, že je potřeba hledat vnitřní rezervy toho systému,“ řekl ČT ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Loni činila měsíční platba za jednoho státního pojištěnce 2085 korun, letos je to 2127 Kč.
Naopak bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) upozorňuje, že systému docházejí peníze. „Nějaká revize i toho systému automatické valorizace, toho vzorečku, podle kterého se vypočítává, bude potřebná,“ uvedl pro ČT.
Peníze za státní pojištěnce částečně pokrývají rostoucí náklady zdravotního systému, který letos třetím rokem za sebou míří do deficitu. Podle zdravotních pojišťoven bude výhledově potřeba zajistit další příjmy, uvedla ČT.
Minimální mzda ovlivňuje i další pojistné
V sobotu ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) oznámil novou výši minimální mzdy. Ta vzroste o 1 600 korun, celkově na 22 400 korun hrubého. Právě od této částky se odvíjí také například pojistné pro osoby bez zdanitelných příjmů, která činí vždy 13,5 procenta z vyměřovacího základu, tedy minimální mzdy.
Od roku 2026 budou lidé, kteří nemají nárok na státní příspěvek na zdravotní pojištění, ale jsou povinni se ho účastnit, platit 3 024 korun. Dosud tito pojištěnci platili 2 808 korun měsíčně, pojistné jim tedy vzroste o 216 korun.
Podle ČT nyní minimální mzdu pobírá zhruba 118 000 lidí, tedy asi tři procenta zaměstnanců. Spolu s minimální mzdou také od ledna vzrostou o téměř osm procent nejnižší zaručené platy ve veřejné sféře.
Minimální mzda pro příští rok je nakonec o 200 korun nižší než ministerstvo práce a sociálních věcí
předpokládalo
v červencovém odůvodnění návrhu na zvýšení platových tarifů pro státní zaměstnance, tehdy na základě dubnové makroekonomické predikce ministerstva financí zmiňovalo částku 22 600 korun.
Vláda loni v září stanovila koeficienty pro zvýšení minimální mzdy tak, aby se nejnižší výdělek dostal do roku 2029 postupně na 47 procent průměrné mzdy.
Ministerstvo práce tehdy v podkladech uvedlo, že výdělková úroveň a minimální mzda v Česku patří v EU k nejnižším a koeficienty ke zvýšení přiblíží české příjmy částkám ve vyspělejších evropských zemích. Podle tehdejších údajů ministerstva měla ČR šestou nejnižší minimální mzdu z 22 států sedmadvacítky.