Pro výpočet sociálního pojištění je v Česku zaveden maximální vyměřovací základ. Z částky nad limit se již sociální pojištění neplatí. Stejný maximální vyměřovací základ přitom platí pro zaměstnance i OSVČ. Z hrubé mzdy nad limit pochopitelně neplatí sociální pojištění ani zaměstnavatelé za zaměstnance. Jak rostl maximální vyměřovací základ: 2024: 2 110 416 Kč 2025: 2 234 736 Kč 2026: 2 350 416 Kč Vyšší strop = vyšší odvody na sociální pojištění Kvůli zvyšování maximálního vyměřovacího základu tak lidé s vysokými příjmy zaplatí více na sociálním pojištění. „Pro rok 2026 se zvyšuje maximální vyměřovací základ z loňských 2 234 736 korun na 2 350 416 korun, vyšší roční platba na sociální pojištění však bude zvyšovat budoucí starobní důchod,“ vysvětluje Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Forvis Mazars. Příklad: Konkrétní výpočet maximálních odvodů na sociální pojištění. Rok 2025 Maximální vyměřovací základ: 2 234 736 Kč Maximální roční pojistné (29,2 %): 652 543 Kč Rok 2026 Maximální vyměřovací základ: 2 350 416 Kč Maximální roční pojistné (29,2 %): 686 321 Kč Meziroční navýšení maximálního pojistného tedy činí 33 778 Kč. Odvody vysoko příjmovým zaměstnancům i osobám samostatně výdělečně činným tak vzrostou meziročně až o 33 778 korun Žádný limit neplatí pro zdravotní pojištění Pro výpočet zdravotního pojištění není stanoven žádný limit. Zdravotní pojištění se bude i v roce 2026 platit z libovolně vysokých aktivních příjmů ze zaměstnání nebo podnikání. Výpočet sociálního a zdravotního pojištění není vždy stejný, neexistence maximálního vyměřovacího základu pro výpočet zdravotního pojištění je jedním z důvodů. „Z pasivních příjmů z kapitálového majetku nebo z nájmu se však sociální a zdravotní pojištění neplatí bez ohledu na jejich výši, to se nemění ani pro rok 2026,“ doplňuje poradkyně Ivanco. Změna druhého daňového pásma I pro rok 2026 budou v Česku platit dvě daňová pásma, přičemž v prvním pásmu je sazba daně 15 % a ve druhém pásmu 23 %. Kvůli posunutí druhého daňového pásma ale zaplatí daňoví poplatníci s vysokými příjmy méně na dani z příjmu fyzických osob. Vyšší daňové sazbě totiž podléhá zdanitelný příjem nad 36násobek průměrné mzdy, za celý kalendářní rok 2026 tedy nad 1 762 812 korun, zatímco za rok 2025 to byl příjem nad 1 676 052 korun. „Při vysokých zdanitelných příjmech nad limit to znamená úsporu na dani z příjmu necelých sedm tisíc korun,“ vypočítává daňová poradkyně. Příklad Kolik uspoří na dani z příjmu poplatník s ročním příjmem 2 miliony korun v roce 2026 oproti roku 2025. Za rok 2025 bude daň z příjmu (před uplatněním slevy na poplatníka) činit: Do 1 676 052 Kč × 15 % = 251 408 Kč Nad 1 676 052 Kč (tedy z částky 323 948 Kč) × 23 % = 74 509 Kč Celkem za rok 2025: 325 917 Kč Za rok 2026 bude daň z příjmu (před uplatněním slevy na poplatníka) činit: Do 1 762 812 Kč x 15 % = 264 422 Kč Nad 1 762 812 Kč (tedy z částky 237 188 Kč) x 23 % = 54 553 Kč Celkem za rok: 318 975 Kč Úspora na dani meziročně tedy činí 6 942 Kč. Žádné omezení pro daňové slevy nebo odpočty Lidé s vysokými zdanitelnými příjmy mohou při splnění zákonných podmínek uplatňovat daňové slevy a daňové odpočty jako ostatní daňoví poplatníci, neplatí pro ně žádná omezení. Právě lidé s vyššími příjmy tak v praxi často uplatňují maximální daňové odpočty u státem podporovaných finančních produktů, protože si poměrně hodně spoří a investují na důchod. „Při výpočtu starobního důchodu přitom platí, že s rostoucím příjmem klesá náhradový poměr, takže lidé s vysokými příjmy mají v procentním vyjádření částku starobního důchodu vůči předchozím příjmům nižší než lidé s nižšími příjmy. Vlastní zajištění na penzi je tak pro lidi s vysokými příjmy důležité,“ vysvětluje Gabriela Ivanco.