Pohřeb se státními poctami, nebo státní pohřeb? Jak se Česko loučí s osobnostmi
O státním pohřbu obvykle rozhoduje parlament, vláda nebo nejvyšší ústavní činitelé. Stát se může podílet i na jiných slavnostních pohřbech, například pohřbu se státními poctami, který provází mnohem méně formalit, nebo vojenském pohřbu.
Co je pohřeb se státními poctami
Pohřeb se státními poctami je stejně jako státní pohřeb protokolární a ceremoniální pocta, která může být prokázána lidem, kteří po sobě zanechali mohutné dílo nebo zastávali čelní funkce ve státě, který reprezentovali. Ale jeho průběh je tvárnější a volnější, pokud jde o jeho formu.
Pohřeb se státními poctami se naposledy konal v prosinci 2023, když zemřel bývalý ministr zahraničí a někdejší kancléř prezidenta Václava Havla
Karel Schwarzenberg
. Jeho rodina už krátce po jeho smrti přijala nabídku českého státu na tuto formu posledního rozloučení.
Pohřeb se uskutečnil
v katedrále svatého Víta na Pražském hradě 9. prosince 2023. Zádušní mši sloužil tehdejší pražský arcibiskup
Jan Graubner
, kázání vedl
Tomáš Halík
, smuteční řeč pronesl prezident
Petr Pavel
.
Na pohřbu se státními poctami nechybí státní vlajka a také vojáci. Poprvé se tak stalo při pohřbu bývalého ombudsmana
Otakara Motejla
v roce 2010. V roce 2016 vláda zamýšlela uspořádat pohřeb se státními poctami gymnastce
Věře Čáslavské
, o podobném pohřbu se mluvilo už v případě atleta
Emila Zátopka
v roce 2000. V obou případech to odmítla rodina. Stejně jako letos v únoru pozůstalí po herečce
Janě Brejchové
. Manželka
Milana Knížáka
nabídku pohřbu s poctami přijala
.
Pohřbu se státními poctami dočkal na podzim 2019 i zpěvák
Karel Gott
. Fanoušci se s ním mohli rozloučit 11. října v paláci Žofín, o den později se
konala zádušní mše
ve svatovítské katedrále. Tento den byl i dnem státního smutku.
Do širší definice státního pohřbu může podle bývalého šéfa protokolu Pražského hradu
Miroslava Sklenáře
spadat jakýkoli pohřeb, do kterého se stát zapojí a při kterém jsou zemřelému projeveny státní pocty. Tedy i například pohřby válečných veteránů, kteří jsou vyprovázeni s vojenskými poctami, nebo osobností z oblasti kultury, které měly poslední rozloučení ve státních budovách, třeba v Národním divadle.
Co je státní pohřeb
Státní pohřeb má podle bývalého hradního ceremoniáře
Jindřicha Forejta
jasné definice. Je to několik ceremoniálních aktů nejvyšší úrovně – od převezení rakve, samozřejmě za účasti armády, generality, s koňmi a na lafetě, které se převáží na symbolické místo, přes smuteční rozloučení například ve Vladislavském sále, za účasti veřejnosti, která se zesnulému přijde poklonit. Až po detaily, jako že důstojníci nosí na levém předloktí černou pásku.
Státní pohřeb se v dějinách samostatné České republiky konal jen jeden – po smrti prezidenta
Václava Havla
, který zemřel 18. prosince 2011 ve věku 75 let. Jeho památku uctila ČR třídenním státním smutkem, který platil od 21. do 23. prosince 2011, v jeho poslední den se pak konal samotný
pohřeb včetně zádušní mše
v katedrále sv. Víta.
Za posledních 60 let měli v naší zemi státní pohřeb pouze tři lidé – kromě Václava Havla to byl prezident
Ludvík Svoboda
v roce 1979 a generál
Alois Eliáš
. Jeho státní pohřeb proběhl v květnu 2006, 64 let po té, co byl bývalý protektorátní premiér popraven nacisty.
Státní pohřby však měli v minulosti také další prezidenti: Tomáš Garrigue Masaryk (1937), Edvard Beneš (1948), Klement Gottwald (1953) i Antonín Zápotocký (1957).