Zaplaťte daň z nemovitých věcí nejpozději do 1. června. V čem se nejčastěji chybuje?
Povinnost uhradit daň mají vlastníci bez ohledu na to, zda na nemovitosti v loňském roce cokoliv měnili. Klíčovou roli ve výsledné výši daně hrají koeficienty, které si nastavují samy obce. A právě ty se v řadě míst opět měnily, plošně například v Děčíně, cíleně v Rokytnici nad Jizerou, Novém Městě na Moravě či Ústí nad Labem.
„Zatímco stát pro rok 2026 ponechal inflační koeficient na hodnotě 1, a nedochází tak k automatickému plošnému navýšení daně, pro vlastníky to neznamená, že budou automaticky platit stejnou částku jako loni. Výslednou výši daně totiž mohou zásadně ovlivnit samy obce svými koeficienty, a to buď plošně, nebo cíleně pro konkrétní typy nemovitostí,“ vysvětluje daňová poradkyně Iveta Štochlová ze společnosti BDO.
„Aktuální trend je takový, že obce daň spíše zvyšují, a to zvlášť u podnikatelských či rekreačních nemovitostí. Snižování daně je výjimkou, která se týká především bytů a obytných domů,“dodává Petr Koubovský z poradenské společnosti Rödl.
Termíny pro zaplacení vyměřené daně
Daň z nemovitých věcí musí letos vlastníci uhradit nejpozději do pondělí 1. června 2026. Pokud vyměřená částka přesáhne 5 000 korun, lze ji rozdělit do dvou stejných splátek. První je splatná rovněž do 1. června, druhou je nutné zaplatit nejpozději do 30. listopadu 2026.
Místní koeficient může obec nastavit v rozmezí od 0,5 do 5,0. Pro letošní rok přistoupily k výrazným změnám koeficientů například tyto obce:
Děčín zvýšil místní koeficient z 1 na 2 plošně pro všechny typy nemovitostí.
Chodov snížil místní koeficient u obytných budov z 1,6 na 0,5 jako nápravu administrativní chyby z předchozího roku (k podobnému snížení z důvodu administrativní chyby došlo například i v Pelhřimově).
Rokytnice nad Jizerou uplatnila vyšší koeficient na obytné domy a byty bez vazby na trvalý pobyt vlastníka.
Nové Město na Moravě zvýšilo základní koeficient pro okrajové části města a místní koeficient u rekreačních nemovitostí.
Praha – Kunratice, Šeberov a Zbraslav snížily základní koeficient z 5 na 4,5.
Ústí nad Labem využilo vyšší koeficient cíleně u vybraných problémových nemovitostí.
„Zatímco dříve obce volily převážně plošné změny koeficientu, dnes stále více pracují s jeho cílenou aplikací na konkrétní kategorie nemovitostí. Výsledkem je, že dva vlastníci ve stejné obci mohou platit podle zcela odlišných pravidel v závislosti na tom, zda vlastní byt, chatu, garáž nebo průmyslový objekt,“ vysvětluje Iveta Štochlová.
Každý rok nemusí být daň ve stejné částce
Do budoucna lze podle Štochlové očekávat, že rozdíly v dani z nemovitostí mezi obcemi i mezi jednotlivými typy nemovitostí budou přetrvávat a dále se prohlubovat. Výše daně bude stále více záviset na místní politice konkrétní obce, nikoli na celostátním nastavení.
Pro poplatníky to znamená, že nestačí jednou zjistit výši daně a příště zaplatit stejnou částku. Rozhodnutí zastupitelů může výši daně změnit, aniž by o tom vlastníci věděli. Finanční úřad o této skutečnosti informuje až složenkou nebo výměrem, a to zpravidla na jaře.
Majitelé více objektů v různých krajích dostávají platební údaje často postupně a později. Pokud složenka nedorazí do poštovní schránky v papírové podobě, nebo do datové schránky či emailu elektronicky ani koncem měsíce, je nejlepší kontaktovat příslušný finanční úřad.
„Standardně se daňové přiznání podává pouze jednou, a to po nabytí nemovitosti nebo po její významné stavební úpravě. Pokud se stav vašich nemovitostí nemění, stačí v dalších letech pouze hlídat platbu,“ přibližuje Michal Jelínek, partner V4 Group.
Poplatníkem je zpravidla vlastník pozemku, stavby či bytové jednotky, ale za zákonem stanovených okolností jím může být i nájemce nebo uživatel. Za pozdní platbu daně začíná nabíhat úrok z prodlení od pátého pracovního dne po splatnosti. Jeho výše se odvíjí od repo sazby ČNB navýšené o zákonem stanovenou přirážku.
Pozor na nejčastější chyby při placení a změnách
Platba daně z nemovitých věcí je technicky poměrně jednoduchá, zejména pokud použijete platební údaje zaslané Finanční správou nebo QR kód. I přesto každoročně dochází k chybám.
„Nejčastěji se objevují praktické chyby při samotné úhradě. Poplatník použije staré platební údaje z předchozího roku, zadá nesprávný variabilní symbol, opomene předčíslí nebo pošle platbu na nesprávný účet finančního úřadu. U daňové povinnosti přesahující 5 000 korun se nezřídka stává, že poplatník zapomene uhradit druhou splátku. Problém může nastat také tehdy, když poplatník čeká na papírovou složenku, přestože má u finančního úřadu dohodnutý jiný způsob doručení výměru, například do datové schránky nebo emailem,“ upozorňuje Iveta Štochlová.
Jak upozorňuje Petr Koubovský, lidé často chybují i při hlášení změn, protože povinnost přiznání podat nevzniká jen při koupi či prodeji, ale například i při přestavbě nemovitosti nebo při změně druhu pozemku v evidenci katastru nemovitostí. „Standardně se daňové přiznání podává pouze jednou, a to po nabytí nemovitosti nebo po její významné stavební úpravě. Pokud se stav vašich nemovitostí nemění, stačí v dalších letech pouze hlídat platbu,“ poznamenává Michal Jelínek.
Výši daně a platební pokyny si každý poplatník může kdykoli zobrazit také v Daňové informační schránce (DIS+) na portálu MOJE daně, případně může kontaktovat místně příslušné územní pracoviště finančního úřadu.
Pokud jste v minulém roce nemovitost prodali či darovali a v daném kraji vám žádná jiná nezbyla, nemusíte sice podávat „nulové“ přiznání, ale musíte o tom informovat příslušný finanční úřad. „Není na to žádný formulář, stačí napsat zprávu volnou formou. Úřad za prohřešek pokuty ve skutečnosti nevystavuje, ale rozhodně je lepší finanční úřad o této skutečnosti informovat,“ radí daňový expert Michal Jelínek.