Návrh, pro který hlasovalo 52 ze 70 přítomných senátorů , teď zamíří na Hrad, musí ho ještě potvrdit prezident Petr Pavel. To, že změna zákoníku práce rušící zaručenou mzdu v soukromém sektoru projde, bylo zřejmé již před hlasováním, když ji podpořili zástupci ODS, STAN i lidovců. „Naprostá drtivá klubu podpoří sněmovní verzi,“ řekl šéf nejsilnějšího senátního klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra. Minimální mzda poroste do roku 2029 na 47 procent minimální mzdy Minimální mzda podle novely do roku 2029 poroste tak, aby odpovídala 47 procentům průměrné mzdy. Nyní je na 41,1 procenta. Od ledna letošního roku vzrostla na 18 900 korun. „Chceme mít předvídatelný systém minimálních mezd,“ řekl senátorům ministr práce a sociálních věcí a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Nová výše minimální mzdy pro kalendářní rok bude známa vždy na konci září předchozího ruku. Příklady zaručené minimální mzdy v roce 2024 pokojská, dělník na stavbě – 19 500 korun zedník, kadeřnice, pracovník na jatkách – 21 300 korun kuchař specialista, krejčí v modelové a zakázkové výrobě – 21 800 korun řidič autobusu pro víc než 16 osob – 24 100 korun „Tím, jakým tempem poroste minimální mzda, pomůžeme lidem i na nižších stupních současné zaručené mzdy,“ tvrdí Jurečka. Poslanci také do novely zákoníku práce přidali to, že má umožnit zdravotníkům až čtyřiadvacetihodinové směny. „Není možné, aby lidský organismus pracoval čtyřiadvacet hodin bez přestávky,“ řekl senátor Michael Canov z klubu Starostové a nezávislí. „Hasiči pracují ve 24hodinových směnách a nemám pocit, že by to nefungovalo,“ oponoval mu Nytra. Lidovec Josef Klement navrhl, aby Senát novelu zákoníku práce schválil, což se pak také stalo. Za uchování zaručené mzdy i v soukromém sektoru bojovala Šípová. Neúspěšně Ani jeden ze senátních výborů přitom novelu zákoníku práce nedoporučil beze změn. Senátorka za Piráty Adéla Šípová prosadila na jednání ústavně-právního výboru doporučení, aby Senát návrh zákona vrátil s tím, že se zaručená minimální mzda v soukromém sektoru rušit nebude. „Nevidím důvod, aby byla taková nerovnováha zaváděna,“ řekla Šípová. Lidé pracující v soukromém sektoru podle ní mají slabší vyjednávací pozici vůči zaměstnavateli než ti, kteří berou platy ve veřejné sféře. „Kdybychom to vrátili, vstoupila by ta novela v platnost až 1. října a ohrozilo by to zvýšení minimální mzdy,“ varoval Nytra. „Na dělnické profese nedokážeme dlouhodobě sehnat pracovníky, takže ti tuto ochranu nepotřebují,“ řekl senátor za KDU-ČSL a starosta Vsetína Jiří Čunek. Postavil se za návrh stranického kolegy, předsedy lidovců Mariana Jurečky. Zachování zaručených mezd ve čtyřech stupních i v soukromém sektoru ve Sněmovně neúspěšně navrhovali v zákoníku práce zachovat nový místopředseda Sněmovny a stínový ministr práce a sociálních věcí opozičního hnutí ANO Aleš Juchelka i poslankyně Lucie Šafránková z SPD. Když s návrhem neuspěli, hnutí SPD hlasovalo proti celé novele zákoníku práce. ANO nehlasovalo jednotně.