Zaměstnanci stále častěji hledají způsoby, jak si zajistit delší čas volna. Dokonce jsou ochotni pro lepší vyvážení osobního a pracovního života oželet část příjmu, akceptovat méně náročnou práci nebo třeba zkrácený úvazek. Neplacené volno je vlastně také takovým zkrácením úvazku, ke kterému může dojít flexibilně podle potřeby. „Ale zaměstnavatel s tím musí souhlasit, což je stále častější praxí. V tomto směru lze v posledních letech pozorovat výrazný posun v přístupu firem k neplacenému volnu,“ konstatuje Jiří Halbrštát, ředitel náboru a marketingu ManpowerGroup. Zaměstnavatelé si totiž uvědomují, že poskytnutí neplaceného volna může být efektivním nástrojem pro udržení dlouhodobě spokojených a loajálních zaměstnanců. Přestože neplacené volno pro firmu představuje určitou organizační výzvu, mnohé společnosti dnes vnímají jeho poskytnutí jako součást širšího balíčku benefitů. V případě, že zaměstnanec čerpá neplacené volno jen v řádu dnů a jeho hrubá mzda v daném měsíci vyjde vyšší než minimální mzda (pro rok 2024 je 18 900 Kč), pak neplacené volno nebude mít vliv na odvod zdravotního pojištění. Témata: Zpravodajství , Zdravotní pojištění , Mzda (výplata, plat) , Hrubá mzda , Internetové obchody , Minimální mzda , rodina , výroba