Odbory trvají na zvýšení platových tarifů od září o 15 procent, uvedl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Dodal, že 131 tisíc pracovníků má základ výdělku pod zaručenou a minimální mzdou. Celkem by mělo podle údajů ministerstva práce pro stát a veřejný sektor pracovat asi 846 300 lidí. „Je opravdu namístě hledat cestu k tomu, abychom od 1. září přistoupili ke zvýšení platů. Z mého pohledu bych to viděl do určité míry diferencovaně pro jednotlivé skupiny. Tam, kde je situace nejsložitější, abychom udělali to zvýšení s větší prioritou,“ uvedl Jurečka. „Jednali jsme o tom, že situace za poslední měsíce není, skrze inflační nárůst, vůbec jednoduchá,“ dodal. „Situace zaměstnanců ve veřejné správě je opravdu kritická,“ komentoval Středula. „Ti z platové třídy 1 jsou na tom nejhůř, to znamená zaměstnanci kultury, nepedagogičtí zaměstnanci ve školství či civilní zaměstnanci bezpečnostních sborů,“ zdůraznil Jurečka. „Oceňuji přístup pana ministra, ovšem dnes jsme se, a ani to nebylo cílem dnešního jednání, nemohli shodnout na východiscích,“ řekl Středula a uvedl, že doufá v důstojný návrh. „Bude se hrát o důvěru v ekonomiku a o pohled vládní koalice na situaci vlastních zaměstnanců,“ uvedl. Podle toho budou vypadat naše další kroky,“ líčí Středula. Odboroví předáci požádali vládu o jednání v polovině května poté, co Českomoravské konfederace odborových svazů zrušila svou chystanou demonstraci proti vládním záměrům. Debatovali i o reformě penzí či změnách zákoníku práce. Mimořádně by se kvůli tomu mělo sejít předsednictvo tripartity. Podle Středuly zasedne 25. června. Jednání tripartity na začátku května opustili odboráři předčasně. Stěžovali si na to, že jejich argumenty vládní strana nebere v potaz. Zvýšení tarifů v nejnižší tabulce pro úředníky, pracovníky v kultuře, technické pracovníky v sociálních službách a ve zdravotnictví či pro nepedagogy ve školství navrhla i část zaměstnavatelů. Unie a konfederace zaměstnavatelských svazů už dřív vládě doporučily zvednout těmto zaměstnancům základ výdělku o pět procent, a to už od letošního dubna. Poukazovaly na to, že zhruba polovina tarifů v této tabulce je pod hranicí minimální či zaručené mzdy a že je obtížné za takových podmínek zaměstnance získat a udržet. Jurečka už dřív uvedl, že je mu návrh části zaměstnavatelů „poměrně sympatický“ a povede se o něm diskuse. Od ledna by se odměňování mělo upravit. Zaručené mzdy, které představují nejnižší výdělek podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce, by měly zůstat už jen ve veřejném sektoru. Vyplácet by se měly ve čtyřech stupních od minimální mzdy do jejího 1,6násobku. Dosud je stupňů osm a pohybují se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku. Podle podkladů k dnešnímu jednání by navýšení platových tarifů od září o 15 procent vyšlo do konce roku na 22 miliard korun. Na růst o pět procent by bylo potřeba sedm miliard korun. Ministerstvo nastínilo i další čtyři varianty tak, aby se snížil či úplně odstranil počet tarifů pod minimální mzdou. Navrhuje v nich hlavně rozdíly v odměně podle praxe a vzdělání, tedy víc částky nivelizovat. Odbory to odmítly.