Ústavní soud odmítl bývalé záklaďáky. Chtěli zpětně dorovnat platy z vojny
Ústavní soudci poukázali například na to, že u vojáků z povolání musí být odměna konkurenceschopná na pracovním trhu. „Naproti tomu u vojáků základní služby nebyl nikdy výkon jejich služby koncipován jako zdroj jejich obživy. Smyslem základní vojenské služby bylo využít omezený čas k výcviku a přípravě vojáků na možné budoucí nasazení při povolání ze zálohy,“ stojí v usnesení.
ÚS zmínil také skutečnost, že kromě služného měli vojáci základní služby nárok na další hmotné zabezpečení. Zákon zmiňoval „proviantní, výstrojní a přepravní náležitosti a ubytování“. Stejně tak mohli žádat o dávky sociální pomoci.
Stížnost podávalo více než 20 bývalých „záklaďáků“, kteří službu vykonávali v době, kdy se česká armáda postupně profesionalizovala a nepotřebovala, aby do armády nastoupili všichni odvedenci. Povolávala tedy některé mladé muže „podle potřeb ozbrojených sil“.
Služné stanovil zákon z roku 1999 od 500 korun měsíčně pro vojína po 750 korun pro četaře. Minimální mzda tehdy postupně stoupala z 3250 na 5000 korun.
Měli dostávat záklaďáci alespoň minimální mzdu?
celkem hlasů:
665
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 22. července 2024. Anketa je uzavřena.
Ne
53 %
(354 hlasů)
Ano
45 %
(296 hlasů)
Nevím
2 %
(15 hlasů)
Bývalí vojáci tvrdili, že služné jim nezajišťovalo ani minimální standard uspokojování základních potřeb. Spatřovali v tom zásah do práva na zachování důstojnosti. Ministerstvo obrany oponovalo, že výkon základní vojenské služby naopak zvyšoval jejich lidskou důstojnost, osobní čest a dobrou pověst ve společnosti.
Žalobu zamítl Městský soud v Praze, poté někdejší záklaďáci neuspěli ani u Nejvyššího správního soudu, který zdůraznil, že povinnost výkonu vojenské služby plynula z ústavněprávních norem. Vojáci přispívali k ochraně bezpečnosti státu, který se vůči nim nedopustil ani diskriminace, ani nepřiměřeného zásahu do práv a důstojnosti.
Byli byste pro obnovu povinné vojny?
celkem hlasů:
554
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 22. července 2024. Anketa je uzavřena.
Ano
68 %
(375 hlasů)
Ne
31 %
(173 hlasů)
Nevím
1 %
(6 hlasů)
ÚS poukázal také na mezinárodní kontext. Státy někdejší Varšavské smlouvy, které později vstoupily do Rady Evropy, měly v 90. letech povinnou základní vojenskou službu, od níž postupně přecházely k profesionální armádě. V době existence základní služby představovala výše služného jen zlomek služného vojáků z povolání a byla pod úrovní minimální mzdy, a to mnohdy i řádově.
„Obdobné námitky, jaké předkládají stěžovatelé, dosud nebyly předmětem rozhodování Evropského soudu pro lidská práva. Z uvedeného ÚS usuzuje, že situace vojáků základní vojenské služby byla v obecné rovině společensky akceptována,“ uvedl ÚS.