Írán bojuje s potravinovou hyperinflací. Jídlo stojí dvojnásobek co loni
Dynamika růstu cen je zvlášť u potravin mimořádná a z únorových čísel vyplývá, že íránská ekonomika měla nakročeno k hyperinflaci ještě před vypuknutím války.
Podle webu
Iranwire.com
, který tvoří íránští novináři žijící v exilu, zdražily některé klíčové položky rodinných nákupů jako je tradiční chléb sangak nebo mléko o padesát procent jen za poslední měsíc.
Oficiální data íránského statistického úřadu dokládají, že potravinová inflace byla trojciferná ještě před americko-izraelskými útoky, jejichž dopady do spotřebitelských cen zatím nelze odhadnout. Potravinová inflace činí v součtu celého modelového nákupního košíku potravin 110 procent. Chléb a obiloviny zdražily ve srovnání s loňským únorem o 142 procent, maso o 117, mléko, sýry a vejce o 108 procent, ovoce o 113 procent a oleje o bezprecedentních 207 procent.
Skutečnost přitom může být ještě horší. „Statistický úřad spolu s centrální bankou patří mezi hlavní zpracovatele dat v zemi a rozhodně není nezávislý na vládě. Inflaci počítají na základě schválených nebo státem regulovaných cen, nikoli skutečných cen na volném trhu. V Íránu vláda často stanovuje oficiální ceny základního zboží. Kvůli nedostatku a kolapsu měny rijál však tyto ceny v praxi neplatí,“ upozorňuje Iranwire.com.
Většina obyvatel tak musí nakupovat na volném nebo černém trhu, kde jsou ceny výrazně vyšší než ty uváděné státními médii. Například 1,5litrová láhev oleje, která loni v únoru stála kolem 70 000 tomanů, se nyní podle íránských žurnalistů prodává za 473 000 tomanů – nárůst o 489 procent, tedy mnohem více než oficiálně uváděných 207 procent.
Podobně kilogram hovězího masa zdražil z 635 000 tomanů na 1 590 000 tomanů, což představuje nárůst o více než 160 procent. Toman je neoficiální měnovou jednotkou, která pomáhá alespoň mírně redukovat milionové cenovky: představuje deset rijálů.
Mzdy sice v zemi rostly v některých případech i o 45 procent, na pokrytí inflace však zdaleka nestačí. „Měsíční příjem pokryje často pouze asi třicet procent životních nákladů, tedy zhruba deset dní v měsíci. Zbytek času musí rodiny řešit druhou prací, půjčkami, prodejem majetku nebo dokonce vynecháváním jídel,“ píše Iranwire.com.
Íránská vláda se rozhodla čelit problému alespoň částečně tím, že zvýšila minimální mzdu z dosavadních 103 milionů rijálů (asi 1 640 korun) na 166 milionů (zhruba 2 650 korun), tedy přibližně o 60 procent. Odboráři přitom požadovali alespoň 600 milionů rijálů. Nová minimální mzda začne v Íránu platit už 20. března, tedy na perský Nový rok, uvedl web
Euronews
.
Experti ale podotýkají, že íránské zvýšení minimální mzdy jako reakce na rostoucí ceny není ideální. Přikrmuje totiž inflační spirálu a růst mezd může být záhy vynulován dalším růstem cen zboží a služeb.