Podle údajů ze systémů pro sledování lodní dopravy se většina pohybů odehrávala pouze na trase schválené Teheránem při severním pobřeží průlivu. Koridor podporovaný Spojenými státy a Ománem zůstal prakticky bez provozu, píše agentura Bloomberg . V samotném průlivu se z větších plavidel pohybovaly pouze dva – supertanker, na který Spojené státy uvalily sankce, a jedna kontejnerová loď plující pod íránskou vlajkou. Analytici zároveň upozorňují, že některé lodě mohou oblastí proplouvat s vypnutými identifikačními vysílači, a proto nejsou v dostupných datech vidět. Nejnižší provoz od červnového příměří Zpomalení dopravy přichází po sérii íránských útoků na obchodní lodě, na které Washington odpověděl vojenskými údery. Americký prezident Donald Trump zároveň prohlásil, že příměří s Íránem skončilo. Ve středu proplulo Hormuzským průlivem v obou směrech pouze čtrnáct lodí přepravujících komodity. Jde o nejnižší počet od uzavření prozatímní mírové dohody v polovině června. Pro srovnání – během tří týdnů po uzavření dohody mezi Washingtonem a Teheránem proplouvalo průlivem v průměru 34 komoditních lodí denně, přičemž rekordních 59 plavidel bylo zaznamenáno 24. června. V období otevřeného konfliktu se denní provoz většinou pohyboval pod hranicí dvaceti lodí. Nadále stojí také doprava tankerů přepravujících zkapalněný zemní plyn. Pouze dvě prázdná LNG plavidla v posledních hodinách vplula do Ománského zálivu a míří ke východnímu vstupu do Hormuzského průlivu. Analytici zaznamenali rovněž známky elektronického rušení navigačních systémů. Některé lodě jihovýchodně od ománského mysu Limah se na sledovacích mapách pohybovaly zdánlivou rychlostí přes 30 uzlů, což je u obchodních plavidel neobvyklé. Podle odborníků může jít o důsledek aktivace systémů elektronického boje, které mají narušovat navigaci nepřátelských dronů. Vedle obranných systémů mohou být zkreslená data způsobena i úmyslným rušením signálu GPS. Hormuz je důležitější než jaderný program Podle informací agentury Reuters se kontrola nad Hormuzským průlivem stala pro íránské vedení strategickou prioritou, která v současnosti převyšuje i dlouholetý spor o jaderný program. Dva vysoce postavení íránští představitelé pro agenturu uvedli, že Teherán považuje průliv za klíčovou zbraň proti Spojeným státům i Západu. Podle íránských představitelů právě z této strategie vycházely útoky na lodě, které podle Íránu průlivem proplouvaly bez jeho souhlasu. Člen íránského parlamentního výboru pro národní bezpečnost Ebráhím Azízí na sociálních sítích vyzval Spojené státy, aby „uznaly nový íránský pořádek v Hormuzském průlivu“, který podle něj představuje jediné možné řešení. Jádrem současného konfliktu je rozdílný výklad prozatímní dohody uzavřené minulý měsíc. Memorandum uvádí, že Írán „vynaloží maximální úsilí k zajištění bezpečného průjezdu obchodních lodí po dobu 60 dnů bez vybírání poplatků“. Teherán tuto formulaci interpretuje jako faktické uznání svého práva řídit provoz v průlivu. Spojené státy i státy Perského zálivu naopak tvrdí, že dohoda pouze zavazuje Írán zajistit bezpečnost plavby, nikoliv rozhodovat o tom, které lodě mohou průlivem proplouvat. Za tvrdším postojem Teheránu stojí podle zdrojů Reuters především hluboká nedůvěra vůči Spojeným státům. Tu posílilo odstoupení administrativy Donalda Trumpa od jaderné dohody v roce 2018 i letošní obnovení vojenského konfliktu navzdory předchozímu příměří. Íránští představitelé se obávají, že pokud by nyní ustoupili ve sporu o Hormuzský průliv, Washington by následně zvýšil tlak také na omezení íránského raketového programu a jaderných aktivit. Podle íránských zdrojů proto Teherán odmítá zahájit další jednání o svém jaderném programu, dokud Spojené státy nepřijmou jeho požadavek na plnou správu Hormuzského průlivu. Analytici upozorňují, že právě tato otázka se může stát novým hlavním bodem dlouhodobého sporu mezi Íránem a Západem. Zatímco po více než dvě desetiletí dominoval vzájemným vztahům íránský jaderný program, nyní se těžiště konfliktu přesouvá ke kontrole jedné z nejdůležitějších námořních cest světa.