Vyprahlý Kazachstán osévá mraky. Chce uměle vyvolat deště, sousedé se strachují
Osévání mraků je technika úpravy počasí, při níž jsou do mraků rozptylovány látky, které mají podpořit srážky. „Nejčastěji jsou používané soli – konkrétně chlorid sodný a chlorid draselný,“ řekl AFP Adnán Jar Muhammad, jeden ze zástupců Spojených arabských emirátů, které Kazachstánu s projektem pomáhají.
Látky vynesou do mraků letadla a rozptýlí je tam. Kapky v mracích se zvětší z několika mikrometrů na několik milimetrů, ztěžknou a padají dolů, uvedl Jar Muhammad s tím, že postup přímo nevytváří nové mraky.
Osévání mraků přitom podle AFP vyžaduje pečlivou přípravu. Nejprve je třeba identifikovat vhodná oblaka – ne každý mrak lze totiž stimulovat k dešti. Letadlo se poté musí dostat co nejblíže optimálnímu místu. Podle různých vědeckých studií může tato technika v nejlepším případě zvýšit srážky o 15 až 20 procent.
Kazachstán rozsáhlý program umělého vyvolávání deště spustil podle Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) letos v květnu, reagoval tak na nedostatek vody a zrychlující desertifikaci. Techniku zkouší na jihu země v oblasti zvané Turkestán, kde se hojně pěstuje bavlna a kde nyní panuje sucho. Projekt přitom okamžitě vyvolal obavy v sousedních zemích, uvedlo rádio.
Turkestán, hlavní město stejnojmenné oblasti na jihu země
Mapy poskytuje
OpenStreetMap
pod
Open Data Commons Open Database License
Bývalý premiér Kyrgyzstánu Akylbek Žaparov podle RFE/RL prohlásil, že rozsáhlé zásahy by mohly narušit už tak křehký regionální vodní cyklus. „Kyrgyzská republika je jednou z předních zemí v regionu, pokud jde o tvorbu vodních zdrojů,“ uvedl.
„Pokud se v regionu začnou široce využívat technologie umělého ovlivňování atmosféry, jejich důsledky by mohly být dlouhodobé a ovlivnit celý ekosystém Střední Asie,“ dodal Žaparov.
Kazachstánské úřady podle RFE/RL odmítly obavy, že by umělé vyvolávání deště mohlo připravit sousední země o srážky. „Navzdory mnohaletému používání těchto technologií v různých pohraničních oblastech světa vědecká komunita stále neposkytla důkazy o tom, že by lokální operace k umělému zvyšování srážek v jedné zemi vedly ke snížení srážek v sousedních zemích,“ uvedlo středisko pro podporu digitalizace státní správy.
Kromě toho úřad poznamenal, že plány na zavedení podobných technologií má také Uzbekistán a osévání mraků by se tak mohlo stát rozšířenější regionální praxí.
Na rozdíl od rozsáhlých leteckých operací Kazachstánu na velkém území jsou uzbecké testy ale menšího rozsahu a jsou také geograficky omezené, píše RFE/RL s tím, že podle vědců nicméně nejsou obavy z přeshraniční „krádeže dešťů“ vědecky podloženy.
Nechytat vodu z mraků
Podle agentury AFP jsou obecně účinky osévání mraků nejisté, důsledky obtížně měřitelné a jejich rozsáhlé využití je nákladné. Světová meteorologická organizace (WMO) vyzvala k dalšímu vědeckému výzkumu. Zároveň vyloučila jakékoliv nebezpečí pro lidské zdraví nebo životní prostředí a uznala potenciální ekonomické přínosy, pokud bude tato technika účinná. Zmíněnou metodu podle ní používá už kolem 50 zemí světa v boji se suchem, proti krupobití a znečištění ovzduší.
Bulat Jessekin ze středoasijské expertní platformy pro hospodaření s vodními zdroji mezitím RFE/RL řekl, že osévání mraků spadá do technologií, jejichž dlouhodobé důsledky nejsou dostatečně prostudovány. „Měli bychom se spoléhat na vědecká doporučení a už známá řešení, nikoliv na hypotézy. To znamená nechytat vodu z mraků, ale obnovovat přirozené toky vody,“ uvedl.
„Problém s nedostatkem vody je třeba řešit komplexně a je zapotřebí soubor doplňkových opatření,“ řekl AFP turkestánský činitel Kazbek Bedebajev, podle něhož loni tento region nezaznamenal déšť osm měsíců. Osévání mraků podle něj nepokryje všechny potřeby a zapotřebí je nadále i kapková závlaha a opravy zavlažovacích systémů a kanálů, které trpí častými úniky kvůli stárnoucí sovětské infrastruktuře.
19. března 2024