Menší role ještě zvládnu. Arnošt Goldflam o přísném „tatovi“, Brnu i úzkostech
Je pravda, že ve starším věku častěji vzpomínáme na dětství?
Asi ano, protože tahle úvodní životní etapa nás významně formuje. A ke stáru se vzpomínky nějak víc vracejí. Moje dětství paradoxně poznamenala válka, i když jsem ji nezažil. Doma se o ní hodně mluvilo, protože ji intenzivně prožívali oba rodiče. Vzpomínám, že jsem si jako dítě na válku hrál. Vymýšlel jsem různé způsoby, jak ji přežít, třeba jak utéct z koncentráku. Bylo v tom kus dobrodružství, ale vlastně mě minulost rodičů dost poznamenala.
Vystřídalo se u nás pět nebo šest žen, ale ne s každou se oženil. Jednou, to mu bylo už třiadevadesát, zrovna žádnou neměl, tak mě pověřil, abych mu napsal inzerát do novin.
o tatínkovi
Témata:
HaDivadlo
,
herec
,
Janáčkova akademie múzických umění (JAMU)
,
Kultura
,
Magazín DNES
,
výchova
,
Arnošt Goldflam