Pomlázka, šmigrust nebo tatar K Velikonočnímu pondělí patří neodmyslitelně pomlázka upletená z čerstvých vrbových proutků a ozdobená barevnými stužkami. Na Moravě se jí říká také šmigrust nebo tatar. Někde se můžete setkat také s označením mrskačka. Chlapci a muži si pomlázku tradičně zhotovovali sami a chodili s ní od domu k domu na koledu. Přitom pomlázkou šlehali přítomná děvčata a ženy, aby si zachovaly mládí a krásu a do příštího roku „neuschly“. Mrskání by měla provázet aspoň krátká básnička. Odměnou pro koledníky je výslužka, nejčastěji velikonoční barevná vejce. Dnes se tento zvyk udržuje už jen někde, častější je na Moravě a na venkově. Kdy se chodí koledovat? Chlapci a muži by měli na koledu vyrazit už brzy po ránu. Úderem 12. hodiny totiž jejich právo šlehat ženy končí. Jak připomíná Michael Rund z Muzea Sokolov , dříve bylo koledování omezeno na ještě kratší dobu – v 19. století pomlázka končila už v 9 hodin ráno. Kdy šlehají ženy? Šlehání nebylo vždy vyhrazené jen mužům, v minulosti se ženy i muži šlehali navzájem. Aby si ženy tuto roli aspoň někdy vyzkoušely, obrací se úlohy na přestupný rok. Pak vyrazí na koledu naopak dívky. V nepřestupném roce musí podle tradice ženské části populace stačit to, že koledníky na oplátku polijí vodou. I tady se ale najdou krajové zvláštnosti. Třeba v některých šumavských obcích se ženy mohou pomlázky chopit i v nepřestupný rok – a to na Velikonoční pondělí odpoledne. V Orlických horách a v Podorlicku se můžeme i dnes setkat se zajímavým zvykem – holčičí koledou. Dívky při ní chodí po vesnici s pomlázkou dva týdny nebo týden před Velikonoční nedělí. Šlehají chlapce a zvou je, aby přišli na oplátku zase oni k nim. Proč se slaví Velikonoční pondělí? Je to svátek, který následuje po Božím hodu velikonočním, neboli po Zmrtvýchvstání Páně. Křesťané si připomínají radost z Kristova vzkříšení. Zvyky o Velikonočním pondělí se ale spíš vážou k pohanským tradicím, jsou oslavou plodnosti a mládí. Proč se říká Červené pondělí? Na Velikonoce se barví kraslice, nejčastěji právě do červených odstínů. Červená barva symbolizuje Kristovu krev a upomíná tak na jeho oběť, smrt na kříži a následné vzkříšení. Co se nesmí dělat na Velikonoční pondělí? Šlehání mladými proutky má přinášet mládí a sílu. Je proto zakázané používat suchou, třeba loňskou pomlázku, protože hlavně děti by pak dobře neprospívaly. A použitá pomlázka by se také neměla uchovávat doma. Jak ve své knize Výroční obyčeje a lidové umění uvádí Antonín Václavík, dříve bylo zvykem hodit pomlázku po koledě do ohně nebo do vody, aby se „zneškodnila“. Tato zapomenutá tradice vychází z přesvědčení, že pomlázka je po mrskání plná neduhů, které do ní přešly dotykem s lidmi. Velikonoční týden Den Datum 2026 Datum 2027 Květná neděle 29. března 2026 21. března 2027 Modré pondělí 30. března 2026 22. března 2027 Šedivé úterý 31. března 2026 23. března 2027 Škaredá středa 1. dubna 2026 24. března 2027 Zelený čtvrtek 2. dubna 2026 25. března 2027 Velký pátek 3. dubna 2026 26. března 2027 Bílá sobota 4. dubna 2026 27. března 2027 Boží hod velikonoční 5. dubna 2026 28. března 2027 Velikonoční pondělí 6. dubna 2026 29. března 2027