Na Ještědu se před 100 lety řešilo, komu připadne chata a kdy tam povede lanovka
Před 100 lety
Sledovat další díly na
iDNES.tv
Vrchol Ještědu, dnes neodmyslitelně spojený s moderní stavbou vysílače, vypadal před 100 lety jinak. Dominovaly mu dvě budovy – starší Rohanova chata z roku 1868 s vyhlídkovou terasou a horský hotel z počátku 20. století. Po vzniku Československa se však změnily vlastnické poměry a právě to přivedlo téma na stránky Lidových novin.
List 12. března 1926 připomíná, že
„zabráním pozemků velkostatku Klam-Gallasova stala se naléhavou otázkou, co se stane s horskou chatou na Ještědu“
. Ta totiž patřila německému horskému spolku, což v nových poměrech vyvolávalo nejistotu. V Liberci se proto konala jednání, která měla najít přijatelné řešení.
Podle novin probíhala
„porada v duchu přátelské dohody“
a vyústila v kompromis. Chata měla být
„pronajata do dlouhodobého nájmu dosavadnímu majetníku“
, aby mohl investovat do jejího rozvoje. Současně měl být zřízen dohled –
„kuratorium, složené stejným počtem ze zástupců českého i německého turistického klubu“
. To mělo zajistit, že provoz i turistické značení budou odpovídat potřebám obou jazykových skupin.
Noviny zároveň zdůrazňují, že
„členové Klubu československých turistů budou požívat v chatě stejných výhod jako členové Gebirgsvereinu“
. Dohoda tak měla praktický rozměr pro návštěvníky i symbolický význam pro soužití v regionu.
Vedle majetkových otázek se řešila i budoucnost dopravy. S celou záležitostí
„souvisí vybudování vysuté lanové dráhy na Ještěd“
, která měla být podle plánů dokončena
„ještě letos, do Vánoc“
. Jak víme, tyto ambice se nenaplnily a turisté se lanovky dočkali až o několik let později.