„Nevím, jestli mě někdo v Panathinaikosu vůbec zná,“ usměje se šestatřicetiletý chlapík, který odmala žije v Soluni. „Ale kdyby se ozvali, dal bych jim jednoduchou radu: Nesmíte nic podcenit! To je totiž v Řecku klasika: dostanete tým, který nemá úplně zvučné jméno, a lidi už se plácají po zádech: Paráda, to bude snadné, postoupíme.“ Charizaklis dobře ví, proč by si řecké kluby měly na soupeře z Česka dávat pozor. Už před jedenácti lety začal pracovat jako sportovní novinář, což ale v zemi zmítané ekonomickou krizí na uživení nestačilo. Hledal, jaký vedlejšák si přibrat, a protože ho bavilo tipovat výsledky, zkusil psát analýzy pro sázkové kanceláře. Právě ty ho brzy pevně propojily s Českem. „Když někomu řeknu, že přes deset let sleduju českou ligu, většinou nechápe: Ty blázne, proč? Proč ne radši Anglii nebo Španělsko?“ No právě, proč? Všichni slávisti by měli pana Tvrdíka minimálně pozvat na oběd, protože prodat hráče za takový balík a ještě ho podržet na hostování, to je umění. Vydělal i Zafeiris, jeho rodina může klidně přestat pracovat. Na účet mu chodí čtyřikrát víc než ve Slavii. Petros Charizaklis o přestupu Christose Zafeirise do PAOK Soluň Témata: Evropská liga , Sport , Viktoria Plzeň , Česká republika , Ještěd , Christos Zafeiris , PAOK Soluň