Novela školského zákona 2025: bakalářka u maturity, slučování a psycholog v každé škole
Kdo zaplatí kuchařky?
Jednou z nejdiskutovanějších a nejzásadnějších změn je převod financování nepedagogických pracovníků, jako jsou kuchařky, uklízečky, školníci nebo administrativní pracovníci, na zřizovatele škol, tedy obce a kraje. Tato změna vstoupí v platnost od 1. ledna 2026.
Cílem změny financování nepedagogické práce je posílit autonomii zřizovatelů a umožnit jim flexibilnější řízení rozpočtů. Aby obce a kraje pokryly nové náklady, získají od státu více peněz prostřednictvím nového rozpočtového určení daní.
„Navrhované změny přinášejí spravedlivější rozdělování peněžních prostředků, posilují pravomoci zřizovatelů a zajišťují dlouhodobější stabilitu finančního systému školství,“
uvedl Mikuláš Bek
, ministr školství, mládeže a tělovýchovy.
Slučování škol
Pokud města nebo obce zřizují více malých škol a školek s méně než 180 žáky (za poslední tři roky), budou je muset do tří let sloučit pod jedno ředitelství. Cílem je usnadnit sdílení pozic a dosáhnout úspor.
„Ministerstvo školství dlouhodobě podporuje smysluplné propojování škol v rámci obcí a regionů. Očekáváme, že větší celky přinesou školám stabilnější podmínky, lepší využití kapacit a zároveň větší prostor pro pedagogickou spolupráci,“ uvedla tisková mluvčí MŠMT Veronika Lucká Loosová.
Indexace škol přinese některým víc peněz
Novela zavádí takzvanou indexaci škol, jejímž cílem je snížit nerovnosti ve vzdělávání. Nově se bude zohledňovat, jak náročné je vzdělávání v jednotlivých školách. Školy s vyšším podílem žáků ze sociálně či ekonomicky znevýhodněných rodin pak dostanou ze státního rozpočtu více peněz. Cílem je lépe a adresněji podpořit školy s objektivně složitějšími podmínkami.
Tyto prostředky mohou školy využít například na vyšší úvazky učitelů, zavedení dělené výuky nebo na podpůrné pozice, jako jsou školní psychologové, speciální pedagogové a sociální pedagogové.
Školní psychologové a speciální pedagogové
Novela školského zákona 2025 výrazně posiluje podporu žáků a pedagogů. Standardní součástí pedagogického sboru na základních školách s více než 180 žáky se do tří let stanou školní psychologové a speciální pedagogové, kteří budou zajišťovat kvalitu inkluzivního vzdělávání a ve spolupráci se školskými poradenskými zařízeními poskytovat metodickou podporu pedagogům a poradenské služby žákům i jejich zákonným zástupcům. Jejich financování bude garantováno.
Také menší školy budou mít možnost tyto odborníky angažovat, avšak v rozsahu úvazku 0,2 až 0,4, dle velikosti školy.
Zároveň se do zákona oficiálně dostává pozice sociálního pedagoga. Tato pozice bude od roku 2026 systémově financována ze státního rozpočtu. Sociální pedagog má pomáhat řešit problémy na pomezí školy a rodiny, zejména u dětí ohrožených školním neúspěchem.
„Padesát šest procent ředitelů, kteří aktuálně pozici sociálního pedagoga ve škole zřízenou nemají, by o tohoto pracovníka stáli, byť většinou jen na zkrácený úvazek,“
přiblížil Zbyněk Němec z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy
, který vedl průzkum mezi 600 řediteli základních škol.
Provázející učitel bude nově definován jako specializovaná činnost a bude mu přiznán specializační příplatek. Opatření má pomoci bojovat s častými odchody mladých učitelů ze školství.
K maturitě s bakalářkou
Školský zákon přináší flexibilitu také do samotné výuky a hodnocení. Zatímco státní část maturity zůstává stejná, profilová část zkoušky, kterou si každá škola nastavuje sama, může mít nově podobu
komplexní absolventské práce
. Student posledního ročníku střední školy může vypracovat alespoň 30stránkovou práci, která propojí nabyté znalosti s praxí. Následně ji bude muset obhájit. Rozsah této práce odpovídá bakalářské zkoušce na vysoké škole.
Novela také zavádí možnost nahrazení vybrané maturitní zkoušky či její části
mezinárodně uznávanými certifikáty
, a to nejen v oblasti jazykových znalostí, ale i například v ICT dovednostech.
Střední a vyšší odborné školy také získají možnost kombinovat prezenční výuku s distančními prvky.
Zkrácené studium na VOŠ
Na vyšších odborných školách se pro studenty otevřou jednoleté či dvouleté
programy zaměřené na praktickou stránku vzdělávání.
Absolventi získají osvědčení „profesní specialista“ (bez titulu), což umožní rychlejší získání specializované kvalifikace a urychlí vstup na trh práce, především u zdravotnických oborů. První programy by se měly otevřít v roce 2027.
Novela školského zákona tak přináší obsáhlou reformu, která má za cíl modernizovat české školství, zajistit spravedlivější přístup ke vzdělávání a lépe připravit žáky na budoucí výzvy.