Propadli jste u maturity? Kolik máte pokusů a kdy můžete zkoušku opakovat
V těchto dnech dobíhají poslední zkoušky profilové části jarních termínů maturit a ti, kteří se nesetkali s úspěchem, tak už vědí, že ke zkouškám půjdou znovu nejdříve za tři měsíce.
Dvanáct procent
Z analýzy organizace CERMAT plyne, že některou ze zkoušek společné části během loňského řádného pokusu loni nezvládlo zhruba 9,5 tisíce prvomaturantů z více než 77 tisíc studentů, kteří zkoušku konali.
Nesplnění některé z částí maturity ale není důvodem ke studu, jde přeci jen o jednu z nejnáročnějších zkoušek celého studia.
Jak je to tedy s počty pokusů, co všechno musí student při neúspěchu opakovat, nebo do kdy nejpozději musí maturitu splnit? Poradíme s nejpalčivějšími otázkami.
Obsah
Opravný termín a přihláška
Co vše je třeba opakovat a kolik je pokusů?
Jak je to se statusem studenta?
Nesplnění maturity ani na třetí pokus
Nemoc nebo zlomená ruka = náhradní termín?
Kdy se jde k maturitě bez uzavřeného čtvrťáku
Pozdější zápis na vysokou školu
Opravný termín a přihláška
Letošní zářijové termíny se stejně jako ty řádné dělí na dvě části:
1. až 10. září 2026:
didaktické testy;
1. až 20. září 2026:
zkoušky profilové části.
Konkrétní data konání profilových zkoušek pak určují ředitelé škol. Třetí pokus složit maturitní zkoušku pak přichází opět na jaře následujícího roku.
Prvním krokem po nesplnění některé z částí maturitní zkoušky v řádném termínu je
přihlášení k opravnému termínu
. Neprobíhá automaticky a postupy na jednotlivých školách se mezi sebou mohou mírně lišit.
Zákon vyjma řádného termínu rozlišuje další dva termíny – náhradní a opravný, které však nelze volně zaměňovat:
náhradní termín
: určen pro studenty, kteří se ze závažných důvodů (například kvůli nemoci) nemohli dostavit k řádnému termínu. Počítá se proto jako první pokus;
opravný termín:
určen pro studenty, kteří nesložili některou ze zkoušek během prvního pokusu. Opravné pokusy mohou být dva.
Náhradní termíny probíhají stejně jako opravné v zářijových datech.
Zásadní je však dodržení předepsaného termínu, stanoveného vyhláškou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, do něhož je třeba vyplněnou přihlášku odevzdat:
na
zářijový (tedy podzimní) termín
do 25. června 2026;
na
květnový (tedy jarní) termín v roce 2027
do 1. prosince.
Škola také může po studentovi vyžadovat předložení doplňujících dokumentů či splnění dalších předepsaných požadavků.
Co vše je třeba opakovat a kolik je pokusů?
Pravidla pro postup či samotné opakování jsou stejná pro společnou (tedy povinnou) i volitelnou (tedy profilovou) část maturitní zkoušky. Nesplnění dílčí zkoušky neznamená nepřipuštění k další části. V opravném termínu je tedy nutné opakovat
jen zkoušky, které student nesplnil
.
Dobré je také vědět, že po konání řádného termínu už nejde měnit vybrané zkušební předměty – pokud tedy student nesplní například zkoušku z matematiky, nemůže se rozhodnout v opravném termínu pro cizí jazyk.
Studenti mohou k maturitě
maximálně třikrát
– na jeden řádný a dva opravné pokusy. Vykonat ji pak mohou
nejpozději pět let
od ukončení posledního ročníku.
Jak je to se statusem studenta?
Student, který bude v opravném termínu maturovat až během září, do té doby nepřichází o status studenta. Ten má ze zákona až
do konce prázdnin
, tedy 31. srpna. Výjimkou je konání zkoušky v
náhradním termínu
, kdy má žák status studenta až do dne konání zkoušek (který je také v září).
Student, nebo žák?
Zákon pracuje se dvěma pojmy, které nelze volně zaměňovat:
status studenta
, který s sebou nese daňové úlevy či státem hrazené zdravotní pojištění;
pojem
žák školy
jednoduše označuje studenta dané školy a se statusem studenta nijak nesouvisí – po neúspěšné maturitě přestává být student „žákem školy“ už 30. června.
Nástup na vysokou školu až po opravném zářijovém termínu je tedy považován za soustavnou přípravu, díky čemuž se status studenta nijak nepřeruší. Zápis na vysokou však uchazeč nicméně musí stihnout ještě během září, v opačném případě o status na jeden měsíc přijde.
Komplikace však přináší neúspěch během zářijového (tedy prvního opravného či náhradního) termínu. Maturant v takovém případě o status studenta přijde a to k 1. říjnu.
Nesplnění maturity ani na třetí pokus
Na opravu je možné jít
jen dvakrát
, na další pokusy už student nárok nemá. Pokud přesto maturitní zkoušku chce, cesta tu je, jen poměrně zdlouhavá.
Přihlásit se totiž musí znovu ke studiu na střední škole a teprve po přijetí požádat o zařazení do vyššího ročníku. Žádost k rukám ředitele dané školy, který o přesunu rozhoduje, musí student doložit předchozími ročníkovými vysvědčeními.
Student tak sice na střední škole zůstane o rok déle, fakticky ale
získá další tři pokusy
. V tomto případě si také volí nové předměty, ze kterých bude maturitní zkoušku skládat.
Nemoc nebo zlomená ruka = náhradní termín?
Zákon pamatuje i na nečekané naléhavé případy. Důvodem může být například
těžká nemoc
, pobyt v nemocnici, ale třeba i blížící se
termín porodu
či péče o čerstvě narozené dítě.
Přesný seznam důvodů není nijak definován, rozhodnutí o omluvení z řádného termínu a přidělení náhradního je vždy na řediteli školy.
Informovat o nastalé situaci vedení školy je vhodné co nejdříve. Písemně se pak student řediteli musí omluvit nejpozději
do tří pracovních dní od termínu zkoušky.
Pro tento případ neexistuje jednotný formulář, student nicméně musí důvod doložit.
Bez omluvy termín propadá
.
O náhradní termín může student žádat i po náhlých komplikacích, které by konání zkoušky ztěžovaly – například zlomená dominantní ruka. V takovém případě je však možností i uzpůsobení podmínek zkoušky či
poskytnutí kompenzačních pomůcek
– například využití počítače či zvýšení časového limitu. Rozhodnutí je opět na řediteli školy.
Řadu podmínek lze upravit také pro žáky se specifickými vzdělávacími potřebami.
Kdy se jde k maturitě bez uzavřeného čtvrťáku
Specifickým případem je, pokud student z některého povinného předmětu na konci
druhého pololetí neprospěl
– tedy pokud je maximálně ze dvou předmětů hodnocený
známkou pět
(či slovním ekvivalentem), nebo pokud z nich není kvůli
vysokému počtu absencí
hodnocen vůbec.
V takovém případě student koná
opravné komisionální zkoušky
(reparáty) před nejméně tříčlennou komisí. Jejich termín opět určuje ředitel školy – zpravidla se konají v srpnu, což vylučuje připuštění ke květnovému termínu maturit.
Žáci posledního ročníku mají nicméně právo požádat o přidělení dřívějšího termínu, čemuž
musí ředitelé vždy vyhovět
.
Kdo se chce opravné zkoušce z předmětu, kde měl například vysokou absenci a nemohl být hodnocen, vyhnout, má ještě jednu možnost. Čtvrtý ročník si zopakovat ať už na stejné, nebo jiné střední škole, kam se může přihlásit.
Pozdější zápis na vysokou školu
Nesplnění zkoušky v řádném květnovém termínu by nemělo být na překážku ani pokud žák plánuje ve studiu pokračovat na vysoké škole. Maturitní vysvědčení ze střední školy je totiž potřeba dodat až při zápisu ke studiu – většina škol počítá s tím, že uchazeč může maturovat až v září.
Složení zkoušek v září (ať už v opravném či náhradním termínu) je však nutné
konzultovat na studijním oddělení
vybraného oboru. Požadavky jednotlivých vysokých škol se totiž liší – domluvit se jde například na dodatečném zápisu nebo pozdějším dodání maturitního vysvědčení.
Pokud však student zkoušku nesplní ani v září, ke studiu v kýženém akademickém roce nastoupit nemůže.