Sobota 26. října je poslední celý den, kdy bude letos platit letní čas. V neděli si vrátíme ručičky o hodinu zpět. Děje se tak v různých zemích již od roku 1916, kdy se nápad na střídání času celostátně prosadil v Německu a Rakousku-Uhersku. V českých zemích byl tak letní čas poprvé zaveden 30. dubna 1916 a platil do 1. října. Zatímco v Německu skončil v roce 1918, v Rakousku o dva roky později. Současné střídaní je v Česku od roku 1979. Střídání letního a standardního času souvisí s dělením dne do 24 hodinových intervalů. Starší civilizace si totiž s přesným rozdělením dne na stejně dlouhé úseky zase až tolik nelámaly hlavu a tak by se například v antických dobách našly vodní hodiny s proměnlivou škálou pro různá časová období. Zdá se, že moderní doba nedává moc prostoru pro takovou volnost a navíc se do toho zamotala i snaha co nejvíce optimalizovat pracovní dobu a tím pádem nároky na energetické dodávky. Jak jsme psali na začátku tohoto roku , letní čas platí ve většině zemí Evropy, Severní Ameriky a Blízkého východu, zatímco v Asii (kromě Íránu) a Africe a ve většině států Jižní Ameriky (kromě části Brazílie, Chile a Paraguaye) neplatí. Z velkých zemí jej v roce 1992 zrušili v Číně a v roce 2014 definitivně v Rusku. V Evropě letní čas kromě Ruska neplatí ještě v Bělorusku, na Islandu a na Špicberkách. To se však nyní změní – v březnu tohoto roku totiž Evropský parlament přijal usnesení, které má v roce 2021 převést členské státy na stejný čas v celém roce . Není však jisté, zda bude platit ten letní, nebo standardní. Snahou je sjednotit čas na celém území EU, aby nebylo ohroženo fungování vnitřního trhu. Návrh příslušné směrnice však počítá s tím, že jednotlivé státy si samy určí, zda zachovají nastálo standardní, či letní čas. My se budeme s největší pravděpodobností řídit podle nejbližších sousedů. Například Německo se víc kloní k zachování letního času, stejně jako Polsko. Pro standardní čas jsou spíše země na severu Evropy. Směrnici loni představila Evropská komise po veřejné konzultaci. Té se zúčastnilo 4,6 milionu hlasujících z víc než půlmiliardové Evropské unie. Pro zrušení střídání času bylo 84 procent z nich. Komise původně navrhovala ukončit střídání již letos, nenašla však podporu u členských zemí. 25. února 2019 Před 100 lety Sledovat další díly na iDNES.tv