Zásobníky plynu jsou prázdnější než loni. Nedostatek nehrozí, uklidňují experti
Vláda a obchodníci již zahájili přípravy na plnění pro příští sezonu. Hlavním rizikem zůstává geopolitická situace, zejména konflikt na Blízkém východě, která může ovlivnit ceny a dostupnost tankerů. Fyzický nedostatek plynu nicméně Česku nehrozí.
Letošní topná sezona, která začala loni v září a oficiálně skončí v květnu je mírně chladnější, než loňská, provozně však byla stabilní. Dodávky tepla a plynu probíhaly bez větších výpadků i během mrazivých epizod, konstatovali zástupci Svazu energetiky ČR, Českého plynárenského svazu a Teplárenského sdružení ČR na tiskové konferenci.
V Česku se kvůli počasí topí dál, nejchladnější však byla polovina ledna. Dodávky plynu domácím zákazníkům přepravní soustavou NET4GAS dosáhly od loňského října do letošního března celkem 5,2 miliard kubíků plynu, přičemž maximum představoval leden, kdy bylo dodáno 1,2 miliardy m
3
, z toho 12. ledna to představovalo 48 milionů kubíků plynu.
Co se týče zdrojů, import plynu, který přitekl potrubím z Německa tvořil 52 procent a zbytek – 48 procent se čerpal ze zásobníků. Ty jsou nyní naplněny přibližně na 28 procentech.
„V nejchladnějších dnech, kdy průměrná celorepubliková denní teplota klesla k minus osmi stupňům Celsia, jsme sice zaznamenali růst poptávky po teple, ale zdroje i sítě jsou dimenzované na ještě nižší teploty, než jaké letošní zima přinesla. Provoz tak zůstal bez větších komplikací a zákazníci měli jistotu spolehlivého dodání tepla,“ řekl Jiří Vecka, ředitel Teplárenského sdružení ČR.
Zájem o plyn trvá
Teplárenství představuje základní pilíř české energetiky. Zajišťuje dodávky tepla a teplé vody pro 1,7 milionu domácností, což je 38 procent populace České republiky. Roste význam zemního plynu a biopaliv , naopak podíl uhlí na dodávkách tepla z tepláren klesl pod polovinu na 47,6 procent, což je nejméně za posledních 20 let.
Loni se na trh dodalo téměř 75 tisíc plynových kondenzačních kotlů, což je výrazně více než tepelných čerpadel s počtem mírně nad 23 tisíc. „Plyn zůstává důležitou součástí tuzemského vytápění a domácnosti oceňují komfort jeho užívání i dobrou dostupnost. Zájem o nové přípojky roste zejména u novostaveb,“ konstatoval Martin Slabý, předseda Rady Českého plynárenského svazu.
Vojenský konflikt na Blízkém východě vedl k prudkému zdražení zemního plynu kvůli zablokování Hormuzského průlivu. Vrcholem byl 19. březen, kdy jeho cena přesáhla 60 eur za megawatthodinu. I když omezení dodávek z Kataru zasáhlo především Asii, přes světový trh s LNG se následně přenáší i do evropských cen
„Topná sezona ukázala, že česká energetika dokáže pružně řídit výrobu i spotřebu v situacích, kdy se počasí i tržní podmínky rychle mění. Nicméně stále extrémnější počasí, nestabilní geopolitická situace a závislost na vývoji globálního trhu s LNG ukazuje na nutnost dalších investic do zdrojů, do posilování sítí a do technického rozvoje podzemních zásobníků,“ upozorňuje Josef Kotrba, výkonný ředitel Svazu energetiky ČR.
Plynu bude dostatek
Podle Ministerstva průmyslu a obchodu je transformace plynárenství zásadní i pro další roky. „Díky notifikaci podpory pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla a úspěšným aukcím máme pokryto přes 2700 MW výkonu. To je důležitý základ pro následující období, kdy bude nutné pokračovat v modernizaci a posilování energetické bezpečnosti,“ sdělil René Neděla, vrchní ředitel sekce energetiky na MPO. Jak dodal, ministerstvo zároveň pracuje na tom, aby legislativní rámec umožňoval rychle reagovat na vývoj na trzích i na potřeby energetických společností.
Energetici upozornili, že ke snížení spalování fosilních paliv přispívá i náhrada starých parovodů za efektivnější horkovody, které snižují ztráty při distribuci tepla. Dokončená byla tuto zimu například výměna v Liberci a příští rok by měla končit konverze parovodů v Brně. Přestavba pokračuje také například v Přerově nebo Českých Budějovicích, v plánu je rovněž ve Strakonicích.
Krize na Blízkém východě nicméně opět vrátila do domácností nejistotu týkající se budoucích cen plynu a také jeho zásob pro příští topnou sezonu. Česká republika má v současnosti zajištěn dostatek LNG a plynu obecně. Klíčovým terminálem zůstává nizozemský přístav Eemshaven, kde má ČEZ pronajatou kapacitu tří miliard m³ ročně, což je přibližně jedna třetina české spotřeby.
Současný kontrakt končí koncem roku 2027, ale vláda již v lednu pověřila ČEZ, aby jednal o jeho prodloužení. V německém přístavu Stade si Česko rezervovalo dvě miliardy m³ ročně v novém pevninském terminálu. Ten měl být spuštěn původně již v příštím roce, nicméně projekt má zpoždění. Předjednané jsou i dlouhodobé kontrakty na zkapalněný plyn přímo s americkými dodavateli na 1,4 miliardy m³ ročně.
Naplněnost zásobníků
Česká republika
EU celkem
Zdroj:
Plynárenská infrastruktura v Evropě - AGSI (gie.eu)