Počátkem prosince vyhlásilo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) poslední aukci v letošním roce na provozní podporu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET) s instalovaným výkonem nad 1 megawatt (MW). Podávání nabídek bude probíhat od 19. prosince do 24. února 2026. Jedná se o poslední aukci na KVET vůbec, nové schéma provozních podpor pro další období není řešeno. Podpora poskytována standardním aukčním systémem pro velké kogenerace nad 1 megawatt (MW) se již nebude prodlužovat. Pro menší kogenerace do 1 MW požádala Česká republika Brusel o možnost prodloužení termínu podpory i za rok 2025, protože dosud nebyl vyčerpán schválený objem dotací. Energetický regulační úřad (ERÚ) dokonce pro rok 2026 stanovil navýšení zelených bonusů pro malé jednotky (do 999 kW) uvedené do provozu nebo modernizované v roce 2025. „Prodloužení nám zamítli a tím pádem všechno končí. Vysoutěžené kogenerační jednotky v aukcích se budou pár let stavět, ale nové soutěže nebudou. ERÚ už žádnou podporu pro zdroje do 1 MW od 1. ledna 2026 nikdy nevypíše, ale ty stávající postavené mají nárok 15 let,“ potvrdil pro iDNES.cz nejmenovaný zdroj. Mezi investory panuje nejistota V poslední aukci je soutěžený objem stanoven na 910,552 MWe instalovaného elektrického výkonu. Provozní podpora kogeneračních jednotek do 1 MW je nastavena pro jednotky zprovozněné nebo modernizované v letech 2022–2025, přičemž stěžejním datem je právě 31. prosinec 2025. „Do tohoto data je nutné uvést jednotku do provozu, získat licenci a splnit podmínky distribuce pro připojení. Pozdější registrací provozovatel přichází o bonus na celou dobu životnosti kogenerační jednotky,“ upozorňuje sdružení COGEN Czech . Vzhledem k vývoji panuje mezi investory v Česku velká nejistota. Ptají se, co bude dál, co je čeká v příštím roce, s čím mohou a nemohou počítat. Kogenerace je přitom považována za důležitý prvek pro stabilitu energetiky a dekarbonizaci. Evropská unie však prosadila, aby se budoucí podpora již netýkala zemního plynu jako fosilního paliva, ale zaměřovala se především na biometan a vodík. Co to je kogenerace Kogenerace dokáže efektivně využít až 94 procent energie z paliva. Funguje na principu současné výroby elektřiny (pohybem generátoru) a užitečného tepla (využitím odpadního tepla ze spalovacího motoru nebo turbíny) z jednoho paliva, kterým může být zemní plyn, bioplyn nebo biomasa. Tím se minimalizují ztráty a zvyšuje celková účinnost celého procesu. V malém blokovém provedení se kogenerační jednotky mohou instalovat přímo do budov. Jako menší lokální zdroj tepla jej tímto způsobem využívají například nemocnice, hotely, penziony, školy, ubytovny, obchodní domy, ale také bazény, lázně a sportovní centra. Velké zdroje se instalují především v teplárnách a průmyslových podnicích. „Kogenerační jednotky jsou uzpůsobeny na spalování biometanu a jiných zelených paliv. I přesto je ale škoda, že spalování zemního plynu končí, protože tento zdroj byl plně flexibilní a vysoce účinný,“ říká Lukáš Dobeš, předseda COGEN Czech a ředitel TEDOM ESCO. Potvrzuje, že všichni zainteresovaní s napětím očekávají, co přinese rok 2026. Podpora kogenerace spadá do gesce jak ministerstva průmyslu a obchodu, tak i ministerstva životního prostředí. Zatímco ​MPO se soustředí primárně na provozní podporu jako jsou aukce, bonusy a legislativní rámec pro rozvoj KVET, ​MŽP se zaměřuje na investiční podporu pro ekologizaci a modernizaci těchto zdrojů. „Se státem probíhají kontinuální jednání o budoucnosti sektoru, ale schválení nové či prodloužení stávající notifikace provozní podpory se nechystá. Jistou možnost poskytuje biometan, kdy by bylo ale nutné schválit nové schéma provozní podpory s tímto palivem,“ uvádí Dobeš. Kogenerace se ocitla na křižovatce Na rozdíl od kogeneračních jednotek do 1 MW bylo provozovatelům starších jednotek o výkonu nad 1 MW uvedených do provozu před rokem 2013 v rámci novely energetického zákona LEX OZE III prodlouženo schéma provozní podpory, a to do 31. prosince 2029. Podle Jiřího Šimka, místopředsedy COGEN Czech a CEO innogy Energo, stojí kogenerace na křižovatce. „Zatímco velké teplárny mají díky prodloužení podpory do roku 2029 a možnosti čerpat z Modernizačního fondu určitou stabilitu, menší jednotky do 1 MW čelí tvrdému deadlinu 31. prosince 2025. Pro budoucnost sektoru je zásadní, aby stát co nejdříve vyjasnił podmínky po roce 2026,“ zdůrazňuje. I Šimek potvrzuje, že kogenerační jednotky jsou technologicky připraveny na spalování biometanu a dalších zelených paliv. „Bez jasného legislativního rámce a systému podpory však budou investoři váhat. Přitom právě kogenerace může sehrát klíčovou roli v dekarbonizaci teplárenství a zajištění flexibility energetického systému při rostoucím podílu obnovitelných zdrojů,“ zdůrazňuje CEO innogy Energo. Podle Jana Sulíka, předsedy představenstva TERMO Děčín a člena skupiny ENETIQA, nastala paradoxní situace. „Na jedné straně máme technologii, která je vysoce účinná, flexibilní a navíc je velice spolehlivým prvkem pro stabilizaci sítě v době rostoucího podílu obnovitelných zdrojů energie. Na druhé straně končí provozní podpora pro zemní plyn a není jasné, co bude dál,“ říká. Jak dodává, přechod na spalování zeleného biometanu je logickou cestou, nicméně bez jasné strategie a dlouhodobé provozní podpory existuje riziko, že Česko přijde o důležité zdroje kombinované výroby právě v době, kdy je bude nejvíce potřebovat. Kogenerace na zemní plyn je v České republice rozjetá velice dobře a kogenerační jednotky jsou připravené na přechod na zelená paliva. Bez dotací však výroba kombinované elektřiny a tepla ekonomicky moc nevychází. Situace je nicméně podobná i u jiných obnovitelných zdrojů energie. Podle Bruselu má být Evropská unie po roce 2040 v podstatě bez emisí. I když se nyní se připravuje schéma na podporu biometanu, o kterou by mohli požádat i provozovatelé kogeneračních jednotek, podle odborníků je otázkou, kde vezmou biometan. „V Česku téměř žádný nemáme, protože většina jde na export. I kdyby se nevyvážel, nebylo by ho dostatečné množství,“ uvedl nejmenovaný zdroj.