Německo jako čipová velmoc. Jen sen kancléře Olafa Scholze, který se hroutí
Čipový průmysl měl ekonomicky nastartovat východní část Německa, která dlouhodobě zaostává za bohatším západem. To se ale nejspíš nestane. Nepomáhá tomu ani současná politická krize, která vyústí v předčasné volby. V nich se Olaf Scholz z pozice spolkového kancléře bude ucházet o další důvěru voličů, píše agentura Bloomberg.
Velkovýroba čipů v Německu je pro Olafa Scholze dlouhodobě velmi důležité téma. Nyní se ale zdá, že země je od tohoto cíle až příliš vzdálená. Obrovskou roli a význam tohoto sektoru si přitom uvědomují i další významní politici, a to včetně spolkového ministra hospodářství Roberta Habecka.
„Mikročipy jsou všude. Najdeme je v telefonech, vysavačích, ledničkách, autech. Závisí na nich celá naše ekonomika. Závislost na ruském plynu není ve srovnání se závislostí na čipech nic,“ uvedl před pár dny Habeck.
Evropa hraje druhé housle
Podobný pohled na čipy mají i další světové velmoci, a to včetně Číny a Spojených států amerických. Čína vyčlenila na rozvoj polovodičového sektoru dotace ve výši 142 miliard dolarů (asi 3,3 bilionů korun). S masivním snižováním daňové zátěže v případě podpory čipového průmyslu počítají i v USA. Evropa, a to právě včetně Německa, ale za těmito zeměmi dlouhodobě zaostává.
Význam čipů v dnešním světě si takřka všechny členské země Evropské unie uvědomují. I proto celá EU chce do roku 2030 zvýšit svůj podíl na celosvětové produkci polovodičů na 20 procent. Podle agentury Bloomberg se ale tento cíl zatím zdá jako téměř nedosažitelný. V roce 2024 totiž evropský podíl dosáhl na pouhých 8,1% a bez dalších investic by do roku 2045 klesl jen na 5,9 %, ukazuje analýza německé průmyslové skupiny Zvei.
Snaha Intelu vyrábět právě v Německu jedny z nejmodernějších čipů současné generace byla ještě na začátku roku 2024 představována tehdejším výkonným ředitelem Patem Gelsingerem. Nakonec z něj ale i z důvodu finančních problémů právě v Intelu sešlo. Přitom spolkový kancléř Olaf Scholz nabízel štědrou dotační pobídku z kapes daňových poplatníků, a to ve výši 10 miliard eur, což je asi 250 miliard korun.
Jeden německý přešlap za druhým
Vedení Intelu říká, že projekt se pouze odkládá. Rozhodnout by se mělo za dva roky. Agentura Bloomberg ale píše, že většina německého průmyslu s ním už nepočítá a upozorňuje na další nezdary německé administrativy v této oblasti. Příkladem je třeba společnost GlobalFoundries, která přesunula část výroby z Drážďan do Portugalska.
Intel navíc odložil i své plány na výstavbu továrny v Polsku a odkladu se dočkal i společný podnik výrobců autočipů ST Microelectronics a GlobalFoundries ve francouzském městě Crolles v hodnotě 7,5 miliardy eur, což je v přepočtu zhruba 188 miliard korun.
Ekonomika Veronika Grimmová říká, že Scholzova vláda nesprávně přistoupila ke komunikaci s investory. Rozporuje ale i současnou německou strategii, která je postavená na dotacích. „Silný stát není ten, který by měl zasahovat všude,“ říká.
Německo se ale nevzdává a snaží se v čipovém odvětví jednat. Tamní vláda se snaží přilákat jihokorejského výrobce Samsung a plánuje nové dotace ve výši 2 miliard eur, které by měly nové čipové podniky do Německa přilákat. Už za pár týdnů se ale ukáže, jestli u toho bude stát i kancléř Olaf Scholz, uzavírá Bloomberg.