Přechod ze zimního na letní čas se koná vždy poslední březnovou neděli, z letního na zimní se přechází vždy poslední neděli v říjnu. Původní čas je ten zimní. Letní verze se začala zavádět kvůli šetření energií, aby se ve fabrikách nemuselo svítit už od brzkých ranních hodin. Později se ukázalo, že úspory jsou minimální, a podle lékařů je střídání času navíc škodlivé. Přesto se dosud nezrušilo. Historie střídání časů Střídání časů má v českých zemích poměrně bohatou historii. Poprvé na něj došlo v roce 1915, ale hned s koncem Rakouska-Uherska v roce 1918 z novinky zase sešlo. Opět začali lidé přetáčet ručičky hodinek až s druhou světovou válkou v roce 1940. Tentokrát trvalo střídání devět let. O slovo se letní čas znovu přihlásil až o třicet let později. V roce 1979 totiž sužovala Československo ropná krize v kombinaci s tuhou zimou a režim se snažil ušetřit, kdekoli to bylo možné. K poslední změně ve zvyklostech střídání došlo v Česku v roce 1996. Tehdy byla doba trvání změněna podle vzoru Evropské unie, a letní čas tak začal trvat sedm měsíců místo předchozích šesti. Jste pro střídání letního a zimního času? Hlasování skončilo Čtenáři hlasovali do 0:00 středa 14. ledna 2026. Anketa je uzavřena. Ne 88 % (5958 hlasů) Ano 12 % (794 hlasů) Evropská unie už v roce 2018 na základě hlasování rozhodla o zrušení střídání letního a zimního času. Nepadla ale shoda na tom, jaký čas zachovat. V roce 2021 se tak prodloužilo střídání časů v unii na dalších pět let. Zdravotní dopady Experti také často poukazují na negativní zdravotní dopady střídání času. Bývalá předsedkyně Akademie věd ČR Helena Illnerová se věnovala výzkumu biorytmů a varovala, že přechod na letní čas způsobuje horší fyzickou i psychickou pohodu. Lidé si také po poslední březnové neděli stěžují na nespavost či nevolnost. Alena Sumová z Fyziologického ústavu z Akademie věd ale v rozhovoru pro iDNES.cz tvrdila, že zůstat permanentně u letního času by bylo pro zdraví horší než současné střídání. Lidské tělo podle ní potřebuje denní svit už zrána, nikoliv až později během dne. Zastánci letního času zase poukazují na to, že v moderním běžném rozvrhu lidé spíše uvítají denní světlo později odpoledne či večer, jelikož začínají v práci později, než tomu bylo dříve, a později v ní i končí.