V Německu zemřelo na podzim více lidí, než se očekávalo. Neví se proč
V září v Německu zemřelo 77 612 lidí, o asi 7 tisíc více, než jaký byl průměrný počet úmrtí v posledních čtyřech letech. V říjnu eviduje německý statistický úřad podobný počet. V listopadu pak byla zaznamenána nadúmrtnost o 15 tisíc, což je dvacetiprocentní nárůst v porovnání s průměrným počtem v předchozích letech.
Hodnoty nadúmrtnosti či podúmrtnosti získávají vědci tak, že srovnají počet lidí, kteří v daném období a na určitém území zemřeli v předcházejících letech, s počtem zemřelých v době pandemie. Nadměrná úmrtí tedy určují, jak se počet zemřelých odchyluje od předpokladů vycházejících z dat za dřívější období.
Epidemie koronaviru má podíl na zvýšeném počtu úmrtí jen částečně. Podle Institutu Roberta Kocha v září zemřelo na covid-19 1 559 lidí, v říjnu 2 340 a v listopadu 6 402, celkem tedy 10 301. Celkem ale statistický úřad eviduje za podzimní měsíce celkem 30 tisíc úmrtí. Otázkou tedy je, co bylo příčinou smrti zbylých zhruba dvaceti tisíc lidí, kteří oficiálně nezemřeli na koronavirus.
Odborníci si nejsou jisti. Náhlý měsíční vzestup počtu úmrtí není nic neobvyklého, téměř každý rok jej lze pozorovat v souvislosti s vlnami chřipek a dalších respiračních onemocnění. Tento rok však žádná taková vlna nenastala, podotýká list
Die Welt
.
Podle odborníka na statistiku Görana Kauermanna z Institutu pro statistiku na univerzitě v Mnichově by odpověď mohly dát přesnější údaje, než jaké uvádí Destatis. „Informační politiku Spolkového statistického úřadu v této podobě nepovažuji za smysluplnou,“ říká matematik, který se ve svém bádání kromě celkových čísel dívá i na to, v jaké věkové skupině se zemřelí nacházeli, a čísla pak porovnává s předchozími roky.
Kauermann zjistil, že u lidí mladších 60 let není nadúmrtnost příliš rozdílná od toho, co by se dalo očekávat s přihlédnutím ke koronavirové pandemii a na základě předchozích trendů. U lidí starších 60 let jsou však údaje jiné. Například v osmačtyřicátém kalendářním týdnu úmrtnost mezi lidmi ve věku 60 až 70 let překračovala 123 procent předpokládané hodnoty, přičemž úmrtí na covid tvořila jen 13 procent této nadúmrtnosti.
Podle Kauermanna rozdílná čísla pro jednotlivé věkové skupiny odráží dlouhodobější trend v německé demografii. Německá populace stárne, lze tedy předpokládat, že bude stoupat počet lidí nad určitou věkovou hladinou, kteří v daném roce umírají. Zatímco v roce 2016 žilo v Německu kolem 4,9 milionu lidí starších 80 let,
loni
to již bylo 5,9 milionu.
Senioři se zároveň rekrutují ze silných populačních ročníků. Zkrátka řečeno, starších lidí, kteří přirozeně umírají věkem, je v německé populaci silné procento, což se pak projevuje i na statistikách úmrtí.
Nepřímý vliv pandemie
Covidová pandemie nicméně mohla hrát svou roli, i když ne přímo. Někteří z těch, kteří na podzim zemřeli, mohli být oslabeni nemocí a zemřít dříve, než jak by tomu bylo za obvyklých podmínek. Kvůli covidu se pozdržela celá řada důležitých operací. Někteří též mohli být obětí neodhalených případů koronaviru, podotýká expert Destatisu na úmrtní data Felix zur Nieden.
Data ukazují, že v první polovině roku 2021 byla patrná výrazná podúmrtnost. Přesunutí úmrtnosti do druhé poloviny roku zřejmě souvisí se zavedením koronavirových omezení, která zabránila vyššímu počtu smrtí způsobených covidem či jinými respiračními viry.
Ze statistik též vyplývají odlišné hodnoty nadúmrtnosti v jednotlivých spolkových zemích. Vyšší je především v Durynsku, Sasku, Bavorsku a Bádensku-Württembersku. Všechny zmíněné země se vyznačují velmi nízkou proočkovaností na koronavirus. Die Welt ale varuje před příliš rychlými závěry. Braniborsko má taktéž nízké hodnoty proočkovanosti, ale nevykazuje, co se týče úmrtí, žádné abnormality.
Mezi odborníky stále pokračuje spor o to, zda koronavirová pandemie nadúmrtnost způsobuje. Destatis nedávno oznámil, že právě koronavirus významnou měrou přispěl k tomu, že v roce 2020 zemřelo o 46 tisíc lidí více než v předchozím roce.
Vědci z univerzity v Essenu vedení Berndem Kowallem z Ústavu lékařské informatiky, biometrie a epidemiologie ale na základě vlastních výpočtů tvrdí, že úmrtí na koronavirus byla kompenzována nedostatkem obvyklých úmrtí na chřipku a k žádné nadúmrtnosti nedošlo.
Kowall připouští, že finální odpověď bude zřejmě možné vyslovit až za několik let. „Nebudeme schopni říct nic konečného, dokud neskončí poslední koronavirová vlna.“
1. srpna 2021
Koronavirus
Sledovat další díly na
iDNES.tv