Většina Čechů odmítá rušení svátků. V nejhorším by oželeli Velký pátek
Tyto výsledky vyplynuly z květnového průzkumu agentury
SC&C.
Průzkum byl proveden na téměř 1 500 plnoletých občanech. Agentura připomněla, že o případném zrušení některého ze státních svátků se mluvilo při debatách, jak by měl stát ušetřit a zmírnit rozpočtový schodek.
Podle různých odhadů expertů by se změnou dne pracovního klidu na klasický všední den ušetřilo až několik miliard korun. Nicméně podle většiny dotázaných v průzkumu by stát měl hledat jiné cesty ke zvýšení svých příjmů.
Mezi zaměstnanými a studujícími by s rušením státních svátků souhlasila třetina dotázaných, mezi ostatními skupinami dotázaných bylo pro 46 procent, doplnila agentura. V současné době mají Češi díky svátkům v roce 13 dnů pracovního klidu.
SC&C se dotazoval také na to, zda by se lidem zamlouvalo případné zavedení čtyřdenního pracovního týdne. Souhlasilo by s tím 45 procent lidí. Čtvrtina by zachovala současný pětidenní pracovní týden.
Zhruba desetina by byla pro variantu zkrácení práce na 30 hodin týdně, tedy šestihodinovou práci v pěti dnech, a 17 procent by souhlasilo se zachováním odpracování 40 hodin týdně, ale za čtyři dny, čili deset hodin práce ve čtyřech dnech.
Který ze státních svátků byste byli ochotní zrušit? (možnost vybrat více odpovědí)
celkem hlasů:
2458
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 úterý 23. května 2023. Anketa je uzavřena.
Svátků by mělo být víc
21 %
(505 hlasů)
17. listopadu - Den boje za svobodu a demokracii
14 %
(333 hlasů)
Žádný z nich
12 %
(299 hlasů)
1. května - Svátek práce
12 %
(293 hlasů)
Velký pátek
10 %
(242 hlasů)
5. července - Den věrozvěstů Cyrila a Metoděje
6 %
(140 hlasů)
6. července - Den upálení mistra Jana Husa
6 %
(139 hlasů)
28. září - Den české státnosti
5 %
(131 hlasů)
8. května - Den vítězství
4 %
(89 hlasů)
28. října - Den vzniku Československa
3 %
(73 hlasů)
Velikonoční pondělí
3 %
(64 hlasů)
1. ledna - Den obnovy samostatného českého státu
2 %
(47 hlasů)
26. prosinec - 2. svátek vánoční
2 %
(42 hlasů)
24. prosinec - Štědrý den
1 %
(35 hlasů)
25. prosinec - 1. svátek vánoční
1 %
(26 hlasů)
Nejzásadnější výhodu čtyřdenního pracovního týdne lidé podle průzkumu vidí v nabytí volného času. Uvedlo to 52 procent lidí, kteří zmiňovali obecně více volného času nebo více času na rodinu či pro sebe. Co se týče případných nevýhod zkrácení pracovního týdne, čtvrtina dotázaných uvedla, že žádné nevidí. Zhruba pětina by se ale obávala snížení příjmů a 17 procent snížené efektivity nebo vyšší pracovní zátěže.
Zavedení čtyřdenního pracovního týdne od února testuje brněnská technologická společnost Phonexia. Čtyřdenní pracovní dobu chce využívat do konce června a poté vyhodnotit její dopady, rizika i přínosy.
„Věřím, že lidé budou odpočatější, spokojenější a více motivovaní. Myslím si, že čtyřdenní pracovní týden se v budoucnu stane standardem, zejména v IT oboru. Samozřejmě jsou profese, kde to možné nebude. Myslím si ale, že součástí práce brzy budou nástroje, které umožní pracovat kratší dobu a lidé budou muset zároveň pracovat chytře a vynakládat podobné množství energie,“ uvedl v únoru ředitel společnosti Radovan Musil.
V souvislosti se čtyřdenním pracovním týdnem některé studie zjistily zlepšení psychického i fyzického zdraví zaměstnanců, některým firmám, které jej zavedly, stouply příjmy. Standardní pracovní doba je v Česku nyní 40 hodin týdne, podobně je tomu ve většině evropských zemí.
Druhá nejčastější je pracovní doba 48 hodin týdně, kterou využívá například Irsko, Island, Německo, Polsko či Velká Británie. Vůbec nejdelší pracovní dobu mají pracovníci v Lichtenštejnsku a Švýcarsku, a to maximálně 50 hodin týdně. Nejnižší, 38 hodin týdně, mají naopak Francouzi, Dánové a Belgičané.