Sešli jsme se v zimním zábavním parku, kam jste letos vyrazila s dcerou. Psali jste letos dopisy Ježíškovi? A komu dáváte dopisy vy? Dopis Ježíškovi jsme s dcerou napsaly a daly ho za okno. Snad Ježíšek vyslyšel všechna přání. Pro mě jsou Vánoce hlavně svátky strávené s těmi nejbližšími. Chci ty dny klidu a pohody trávit s lidmi, které má člověk rád. Já asi úplně netrpím nedostatkem. Moje přání jsou spíš o tom, abychom se všichni ve zdraví znovu sešli. Vzpomínáte na okamžiky z dospívání, kdy jste pod stromečkem našla věci na sebe, které nebyly úplně podle vašeho gusta? Určitě, to asi nemine nikoho. Je vždycky důležité poděkovat, ale zároveň citlivě naznačit, že to není úplně ono. Je to takový diplomatický oříšek. Poznáte na dceři, když se jí někdy netrefíte do vkusu? Verunka naštěstí není úplně vybíravá. Ještě asi nejsme v tom věku. Celkem ale vím, co se jí líbí – jsou to různá střídající se období. Nejdřív Ledové království, teď zase Wednesday. Vyvíjí se to a člověk samozřejmě sleduje, co by se dětem mohlo v danou chvíli líbit. Jak moc jste pracovně vytížená? Víme, že jste byla vždycky podnikavá. Měla jste provozovny, moderovala jste akce – jak jste na tom teď? Poslední roky jsem na tom podobně. Moderuji, pracuji v showbyznysu, zároveň působím ve farmacii na centrále největšího řetězce lékáren v Česku. A jsem stále aktivní i u nás v Říčanech v komunální politice, v zastupitelstvu. Oddávám, vítám občánky, působím ve školské radě. Jak to vybalancovat, aby měl člověk vnitřně pocit, že je zároveň dobrá máma? Od té doby, co mám Verunku, jsem musela spoustu práce a zakázek odmítnout a v profesním životě polevit. To je pro mě priorita. Už to rozhodně není kariéra, jaká byla před jejím narozením. Cestování po světě jsem si díky modelingu užila opravdu hodně. Nemám pocit, že bych o něco přicházela. Kdo vám nejvíce pomáhá, když pracovní zátěž hraničí s extrémem a potřebujete dceru pohlídat? Když potřebuji pohlídat, pomůže buď tatínek, nebo kamarádka. Ale Verunka už je naštěstí docela velká, zvládne chvilku být doma sama. Když jedu jen u nás ve městě na hodinku na schůzku, to už vydrží. Samozřejmě ještě ne přes noc, to určitě ne. (smích) Bilancujete pravidelně ke konci roku a hodnotíte, zda jste v životě spokojená? Musím zaklepat, že jsem v životě spokojená dlouhodobě. Byly tu sice nějaké rodinné starosti, které to před dvěma lety narušily, ale celkově jsem vděčná za to, jaký mám život. Jsem pokorná. Už jen to, že pracuji ve zdravotnictví. Pro mě je štěstí především zdraví. To je základ všeho. Vždycky říkám, že zdravý člověk má tisíce přání, ale nemocný jen jedno.