Nyní převládající varianta omikron je nakažlivější, ale nepůsobí tak vážné potíže jako delta. Nemocnice například nezahlcují infekční pacienti s těžkými záněty plic, nepotřebují kyslík a délka jejich pobytu na lůžku se tak zkrátila. Nicméně počet hospitalizovaných s covidem opět rychle roste. Od 22. ledna, kdy v regionálních nemocnicích leželo 182 nakažených pacientů, což bylo nejnižší letošní číslo, vzrostl jejich počet dvojnásobně. V neděli nemocnice hlásily 248 hospitalizovaných s covidem-19, v pondělí 277, v úterý už 360 a přibývají další. Například ve Fakultní nemocnici Ostrava leželo 22. ledna dvacet pacientů s covidem, od té doby počet rostl a ve středu ráno 2. února už byl více než trojnásobný. „Aktuálně máme v péči 61 pacientů s covidem. Převažují senioři nad 60 let s chronickým onemocněním, ale přibylo i nemocných dětí,“ uvedla mluvčí fakultní nemocnice Petra Petlachová. „Některé děti se k nám dostávají se střevními problémy, tedy bolestmi břicha, zvracením či průjmy. Většina má ale teploty, kašel a hůř se jim dýchá. Nemají zápal plic, postižené bývají horní cesty dýchací,“ uvedl přednosta Kliniky dětského lékařství Fakultní nemocnice Ostrava Jan Pavlíček. Čtyři děti skončily začátkem týdne na jednotce intenzivní péče. Podle přednosty nejčastěji proto, že covid je komplikací jejich chronického onemocnění, kterým trpí také některé z dětí na standardním oddělení. Jde například o leukémii, cukrovku či neurologické potíže. Aktuálně je v kraji prokazatelně nakažených přes 35 tisíc obyvatel, pozitivní je téměř každý druhý provedený PCR test. „Rekordní nárůsty pozitivně testovaných potvrzují mé obavy. Bohužel narůstají i počty hospitalizovaných a zdravotníků mimo službu. Úvahy, které zaznívají z různých stran, že by se mělo skončit s plošným testováním, mi v daném kontextu připadají velmi předčasné,“ okomentoval situaci moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák . Kvůli narůstajícímu počtu nemocenských, karantén či nutnému ošetřování člena rodiny nemohou pracovat stovky zdravotníků, ale také řidičů a dalších zaměstnanců firem v kraji, což už se projevuje například omezováním zdravotní péče, ale i dopravních a jiných služeb pro veřejnost. Většina nemocnic nyní například nemůže naplno rozjet plánované operace, které musely odložit už loni, nebo musí nově omezovat ambulantní služby. Nemocnici chybí téměř 400 zdravotníků „Každý den stoupá počet zaměstnanců mimo pracoviště. Minulý týden nám chybělo 9 procent zdravotníků, nyní již 11,4 procenta, což je 386 lékařů, sester a ošetřovatelů. Kvůli tomu musíme dál odsouvat odkladné operační zákroky, na kožním oddělení zůstává zavřená stanice s dvaceti lůžky. Omezený je provoz rehabilitační ambulance a spousta zdravotníků dělá přesčasy nebo odkládá naplánovanou dovolenou, abychom situaci zvládli,“ popsala situaci ve fakultní nemocnici Petlachová. Slezská nemocnice Opava na tom byla ještě minulý týden relativně dobře, chybělo jí 50 zaměstnanců a vedení počítalo s tím, že 1. února obnoví plánované operace. Už v pondělí ale ředitel nemocnice Karel Siebert sdělil, že situace se také u nich zhoršila a operativu proto zatím uvolnit nemohou. Ve středu i Městská nemocnice Ostrava oznámila, že od 3. února musí omezit péči, protože jim přibývá covidových pacientů a také počet zdravotníků mimo pracoviště vzrostl na 237. „Protože situace jednotlivých oddělení je rozdílná, budou poskytovat plánovanou péči jen v takovém rozsahu, který zvládnou s vlastním personálem, a zruší plánovanou ambulantní péči, která není nezbytná,“ uvedl ředitel nemocnice Petr Uhlig s tím, že uzavřou chirurgickou stanici E, jejíž personál půjde pomáhat na standardní covidovou stanici. „Kromě toho požádáme zaměstnance, aby dobrovolně zrušili naplánovanou dovolenou a využijeme možnosti pracovní karantény u bezpříznakových zdravotníků,“ dodal ředitel. DPO ruší spoje, tramvaje pojedou méně často Epidemie covidu ovlivňuje stále více také chod Dopravního podniku Ostrava (DPO). Jelikož mu již koncem loňského roku i v lednu chybělo kvůli nemocem či karanténám okolo 190 řidičů, podnik omezil provoz. Nová omezení přidal 1. února. A protože nemocnost stoupá a podniku chybí již téměř 230 řidičů z 1 059, další spoje omezí od pátku. „Jsme uprostřed další vlny epidemie, proto od 4. února upravíme tramvajový provoz v pracovní dny podle zvláštního jízdního řádu, který se přiblíží prázdninovému. Abychom minimalizovali nepohodlí spojené s omezením provozu, budou na linky podle provozních možností přednostně nasazovány tramvaje s větší přepravní kapacitou,“ řekla mluvčí DPO Tereza Šnoblová. Podotkla, že změny najdou cestující v zastávkových jízdních řádech v nové kolonce pod názvem „zvláštní,“ případně na internetových stránkách podniku. V platnosti přitom zůstávají původní omezení. Už v prosinci DPO zrušil vybrané spoje tramvajových linek 3 a 6 i kapacitní posílení nočních tramvají z pátku na sobotu jezdících kolem Stodolní ulice. Zastavil autobusovou linku 20 a doplňkové minibusové linky 91, 96 a 99. Omezil také trolejbusové spoje. Od 1. února je navíc prodloužený interval spojů na lince 6 na 20 minut a na lince 8 mimo špičku na 10 minut. Ohrožený je i svoz odpadu na Třinecku Problémy avizují také například popeláři na Třinecku. „Kvůli vysoké nemocnosti a nařízeným karanténám nám chybí na třinecké pobočce, která obsluhuje oblast od Chotěbuze po Hrčavu, téměř čtvrtina zaměstnanců. V některých osádkách zůstal jeden závozník, na některých trasách chybí celé osádky. Může proto dojít k lokálním výpadkům, nebo k posunutí svozu odpadů, například z ranních hodin na odpoledne, nebo na jiný den, kupříkladu na sobotu,“ uvedl Tomáš Ondraszek, vedoucí komunálních služeb SMOLO CZ. Dodal, že prioritně odvážejí obsah černých popelnic, skluzy mohou častěji nastat u svozu plastů, papíru či skla