V říjnu se lidé hrnuli na premiéru dnes již ikonické pohádky S čerty nejsou žerty, na Vánoce ale na obrazovkách samozřejmě ještě nebyla, o Štědrém dnu v tom roce vysílala Československá televize tradiční Pyšnou princeznu a večer pak O statečném kováři... Listopad se nesl ve znamení velkého objevu, pod podlahou zámku v Bečově nad Teplou byl totiž odhalen velmi vzácný relikviář svatého Maura ze 13. století. Slavnostně se „rozbalovaly“ i stavební dárky, v Brně se začalo cestovat z Ústředního autobusového nádraží Zvonařka, v Praze se rozjelo metro na trase B mezi Smíchovem a Sokolovskou a do provozu byl uveden také první blok jaderné elektrárny Dukovany. Přijely banány! Kdyby vám o Vánocích 1985 někdo řekl, že za čtyři roky bude po sametové revoluci a na Hrad pojede Václav Havel, věřili byste mu? V roce 1985 se totiž začala zvolna uvolňovat mezinárodní situace. Šéfem sovětské komunistické strany se stal Michail Gorbačov a začal dělat změny, velkou věcí bylo třeba i to, že se o rok později sešel s americkým prezidentem Ronaldem Reaganem. U nás se sice soudruzi snažili držet vše pevně v rukách, Gustáv Husák byl opět jednohlasně zvolený prezidentem, i tady ale začínala na povrch prosakovat všeobecná nespokojenost. Například na červencové pouti na Velehradě tisíce věřících vypískaly ministra kultury Milana Klusáka. Velký moment, na který se dodnes vzpomíná! Také na pěší zóně ve spodní části Václavského náměstí probíhaly vánoční trhy. Vsaďte na gramodesky. Takhle se prodávaly v obchodním domě Labe v Ústí nad Labem. Vánoce se ale tehdy nesly v poměrně tradičním duchu... Pořádaly se různé vánoční výstavy, kupovaly se stromečky a kapři a z televize jste uslyšeli, že s exotickým ovocem je to ten rok daleko lepší než uplynulá léta – třeba Středočeský kraj dostal 73 vagonů banánů, tedy o 13 více než předchozí rok. Sháněly se dárky a většinou se bralo to, co zkrátka bylo. Československá televize 15. prosince ve zpravodajství informovala o tom, kterými novinkami lze potěšit o Štědrém večeru své blízké – například elektronickými minivarhanami za tehdy docela astronomických 3500 korun, které vyrobil podnik Delicia Hořovice. Nebo novými knihami a deskami: vánočními pohádkami v podání Vlastimila Brodského a Petra Nárožného a knihou Markéty Zinnerové Růžička a duhový princ. Anebo snad sháníte klasického plyšáka? Na pražském Václaváku se uskutečnila přehlídka hraček značky Hamiro. Dozvěděli jste se i to, že můžete zajít do blízké Polské kultury, kde se daly jednak nakoupit dárky – a jednak tam vystavovali vánoční stromek ozdobený velikonočními vejci. A do nedaleké Bulharské kultury se chodilo pro gramofonové desky, mívali tam Elvise, Bee Gees, Boney M. a další pecky, které jinde nebývaly. Televizní listárna se věnovala závažné problematice té doby: tomu, jestli je právní nárok na čokoládové kolekce od ROH. Inu, nebyl. Co se v tomto roce ještě stalo? Zlaté slavíky ten rok převzali Peter Nagy, Hana Zagorová a skupina Elán. Pořádala se VI. československá spartakiáda. Vyšly i zajímavé knihy – kupříkladu vzpomínkové prózy již zemřelého Oty Pavla Zlatí úhoři, kolumbijský spisovatel Gabriel García Márquez vydal slavnou Lásku za časů cholery a čtenáři dostali i dramatický román Příběh služebnice kanadské autorky Margaret Atwood, podle nějž byl roku 2017 natočen seriál. Premiéru měly třeba filmy Vzpomínky na Afriku, Bezva finta s Belmondem nebo Rambo II se Stallonem, dále pohádka Perinbaba, komedie Jak básníci přicházejí o iluze, Rozpuštěný a vypuštěný anebo Fešák Hubert. Na hladomor v Etiopii poukázal obrovský charitativní koncert. V červenci se odehrál i jeden z největších koncertů vůbec. Na charitativním dvojkoncertu Live Aid v Londýně a Philadelphii vystoupilo mnoho světových umělců včetně kupříkladu Erica Claptona, Phila Collinse, Boba Dylana, Madonny, skupin U2, Queen nebo Status Quo, výtěžek byl věnován hladovějící Etiopii. V Moskvě to tehdy vřelo Večerní televizní zpravodajství na Boží hod vánoční bylo tehdy poplatné své době, takže nijak moc sváteční rozhodně nebylo... Aktuální číslo Předplatné můžete objednávat zde Nejdřív zazněla informace, že moskevský výbor KSSS uvolnil Viktora Grišina z funkce prvního tajemníka kvůli odchodu do důchodu, vědělo se ovšem, že Grišin je „stará struktura“, blízký spolupracovník již zemřelého Brežněva. Nahradil ho muž, o kterém se ještě hodně uslyší – Boris Jelcin. Prostě v Moskvě už pomalu „praskaly ledy“. Ani další zpráva nebyla moc sváteční, mluvilo se o mírovém táboře žen u základny v britském Greenham Common. Chtěli byste strávit Vánoce v Austrálii? Nebylo prý o co stát, sice tam panovalo léto, ale po plážích se potulovali plážoví zloději. Idylku vnesla až reportáž o rušňovodičovi (tedy strojvedoucím) z tatranské železnice na Štrbské pleso. A byly Vánoce roku 1985 na sněhu? V Praze bylo na Štědrý den kolem nuly a po vločkách ani památky, stejně jako v Brně, Hodoníně, Ústí nad Labem nebo třeba v Liberci. Ovšem na Benecku a v Kořenově měli patnáct čísel sněhu, Deštné v Orlických horách hlásilo deset, krkonošská Labská bouda třicet, stejně jako beskydská Lysá hora. A jak na tyto svátky vzpomínáte s odstupem 40 let vy?