Před 100 lety Sledovat další díly na iDNES.tv Po mohutných oslavách 510. výročí upálení mistra Jana Husa, které se 6. července 1925 konaly na Staroměstském náměstí za účasti prezidenta Tomáše Masaryka i premiéra Antonína Švehly, propukl otevřený konflikt mezi Československem a Vatikánem. Katolická církev označila jejich účast za provokaci – stejně jako vyvěšení husitské vlajky na Pražském hradě. Papežský nuncius okamžitě opustil republiku a odjel zpět do Říma. Československá vláda zareagovala až o dvanáct dní později. Vydala oficiální prohlášení, že odchod nuncia znamená porušení diplomatických vztahů, nicméně na uctívání Jana Husa nevidí nic nepatřičného. Ministr zahraničí Edvard Beneš prohlásil, že účast hlavy státu na Husových oslavách není nepřátelským aktem vůči nikomu. „Jde o respekt k historické osobnosti a názorům ohromného počtu obyvatelstva,“ uvedl Beneš. Zároveň dodal, že není myslitelné, aby se prezident nebo premiér omlouvali za zákonem schválený státní svátek. Roztržka s Vatikánem trvala více než dva roky. Uklidnila se až po nástupu nové Švehlovy vlády v říjnu 1926. Papežský nuncius se do Prahy vrátil teprve v lednu 1928. Spor o Husa ukázal hluboké napětí mezi demokratickou republikou a katolickou tradicí, které Československo provázelo celou první republiku.