„V památníku je plno. Je tam spousta návštěvníků, což je jako každý rok, protože 6. července máme vrchol sezony,“ uvedl Číško. Bohoslužbu vedl Vojtech Pekárik z Církve československé husitské. Na úvod zazněla píseň Ó, svatý Bože, slyš naše hlasy. Duchovní rozměr slavností doplňuje kulturní program města. V zahradě Centra Mistra Jana Husa rozbilo tábor historické vojenské ležení s ukázkami šermu a hrami pro děti. V neděli se konaly lampionový průvod a sousedská posezení za doprovodu koncertů. V areálu Slavoje čekal na návštěvníky jarmark s pouťovými atrakcemi a sportovní turnaje. Letos také po městě stály tabule s otázkami, za jakou pravdou by lidé dokázali stát nebo co pro ně znamená pravda. Lidé tam mohli nalepit své odpovědi. Husův rodný dům spravuje Církev československá husitská. Tradice Husových oslav v jeho rodišti se odvíjí od roku 1869. První připomínky se nesly ve znamení 500 let od Husova narození. Konaly se i za první republiky. Komunistický režim udělal ze vzpomínky Okresní mírové slavnosti. K původní myšlence, připomínání odkazu Jana Husa, se městečko vrátilo v roce 1990. V minulosti se oslav zúčastnili i prezidenti Václav Havel nebo Václav Klaus. Hus katolickou církev kritizoval za odvrácení od jejích prvotních ideálů, odmítal její institucionalizaci, poukazoval na kněží žijící v hříchu či na kupčení s odpustky. Církev ho označila za kacíře a na kostnickém koncilu 6. července 1415 byl upálen. Kromě snah o reformu církve i společnosti je Husovi připisováno autorství traktátu O českém pravopise, který odstranil z češtiny spřežky a zavedl diakritická znaménka.