První červencový den léta Páně 1415 navštíví osm zachmuřených mužů Jana Husa v jeho vězení. Komisi vede rižský arcibiskup Jan z Vallenrodu a společně se snaží tvrdohlavého kněze ještě naposledy přimět k tomu, aby odvolal. Zdá se, že nestojí o jeho smrt. Stačí jedno jediné slovo. Hus zarputile odmítá, což potvrzuje svým posledním psaním: „Já, Jan Hus, v naději kněz Ježíše Krista. Pro bázeň, že bych urazil Boha a křivě přísahal, nemohu se článků, z kterých mne křiví svědkové obviňují, odpřisáhnouti, neboť jsem jich nekázal, netvrdil, nehájil… Tak dím a píšu o své vůli a bez nátlaku. Psáno vlastní rukou 1. července.“ Husovy památky se chytal kdekdo. Jen dva roky předtím vyšla knížka Giovanni Hus, il veridico, tedy Jan Hus, hlasatel pravdy. A autorem nebyl nikdo jiný než jistý Benito Mussolini. Témata: Benito Mussolini , historie , Jan Žižka , Kostnice , středověk , Týdeník Téma , Zpravodajství , Jan Hus