Nejvyšší soud v restituční kauze zamítl dovolání dědičky Walderode
Nejvyšší soud v restituční kauze Walderode dovolání dědičky šlechtického rodu kvůli možnosti navrácení majetku zamítl, řekl ČTK starosta Turnova Tomáš Hocke (Nezávislý blok).
Soud zatím kvůli doručování výsledek rozhodnutí nesdělil. S podrobným odůvodněním rozhodnutí se Hocke zatím neměl čas seznámit. Turnov je jedním z účastníků řízení.
Rod usiluje o vrácení majetku od roku 1992, zatím neúspěšně. Nárok uplatňuje vdova po Karlovi des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová.
Že padlo rozhodnutí o jejím dovolání, potvrdil ČTK bez dalších podrobností mluvčí NS Petr Tomíček. Rozhodnutí Nejvyššího soudu nepovažuje starosta Turnova za definitivní uzavření této restituční kauzy. „Předpokládám, že se (Kammerlanderová) obrátí k Ústavnímu soudu,“ dodal Hocke.
Stát majetek zkonfiskoval po druhé světové válce na základě Benešových dekretů. Na žalované straně stojí více subjektů.
Jsou mezi nimi
Národní památkový ústav
, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo státní podnik Lesy České republiky. Ve sporu jde o zámek Hrubý Rohozec v Turnově i okolní pozemky. Spis má asi 1 600 stran.
Panství na Semilsku, Jablonecku a Liberecku
Prvoinstanční Okresní soud v Semilech nárok rodu Walderode předloni v prosinci zamítl. Kammerlanderová neuspěla ani s odvoláním ke Krajskému soudu v Hradci Králové. Právní zástupce rodu Roman Heyduk už tehdy avizoval, že chce podat dovolání k Nejvyššímu soudu a poté i ústavní stížnost. Poukazoval na rozpory mezi staršími verdikty.
Okresní soud v září 2017 nárok rodu takzvaným mezitímním rozsudkem uznal, což v roce 2019 potvrdil i hradecký krajský soud. Nejvyšší soud ale vyhověl dovoláním Lesů ČR, města Turnov a Státního pozemkového úřadu a kauzu vrátil semilskému soudu k novému projednání se závazným právním názorem, který vedl k zamítnutí nároku.
Walderode přišel o panství v části Semilska, Jablonecka a Liberecka po druhé světové válce jako Němec na základě Benešových dekretů.
V roce 1947 mu úřady československé státní občanství vrátily. Zabraný majetek ale nazpět nezískal. Po komunistickém převratu v únoru 1948 emigroval a o občanství znovu přišel. V roce 1992 ministerstvo vnitra Walderodemu československé občanství opět vrátilo, on poté zažádal o vydání bývalého majetku svého rodu.
Vzápětí se objevila svědectví, že za války spolupracoval s nacisty. Justice se proto zabývala také tím, zda se za druhé světové války neprovinil proti československému státu. Walderode zemřel v roce 2000.