Hackeři útočí. Vypořádáváme se s tím jen s vypětím všech sil, říká expert
Kdo za útoky stojí?
To může být velmi rozmanité. Jedna skupina mohou být solitéři, klidně ještě skoro děti, kteří stáhnou nějaké skripty z internetu a zkouší, co dovedou. Takový člověk potom přijde třeba do hospody a pochlubí se, co dokázal hacknout, a to může být pro ostatní atraktivní. Pak jsou sofistikovanější skupiny, které zkoušejí prolomit už něco většího, ovšem také spíš z hecu, než že by jim šlo o peníze. No a pak jsou už organizované skupiny. Těch je čím dál více a chtějí buď peníze, nebo jsou v rámci kybernetických válek řízeni státními strukturami, hlavně z Východu.
Může útočníkům paradoxně pomáhat i prudký rozvoj technologií?
Ano, užitečných aplikací, díky nimž třeba nemusíte na nákup do supermarketu, přibývá zhruba stále stejnou rychlostí. Jenže s tímto lineárním růstem komfortu a svobody v digitálním světě exponenciálně roste zranitelnost celého systému. Nabídnout co nejvíc funkcionalit a komfortu samozřejmě přináší peníze, ale už daleko méně se stejným způsobem kouká na bezpečnost.
Róbert Lórencz
Je profesorem a vedoucím Katedry informační bezpečnosti na Fakultě informačních technologií ČVUT v Praze.
Vzdělání získal na Fakultě elektrotechnické ČVUT, titul CSc. obhájil v oblasti měřicí a výpočetní techniky a v roce 2005 získal titul docent v oboru Výpočetní technika a informatika. V roce 2012 byl jmenován profesorem.
Je členem grémia a vědecké rady Fakulty informačních technologií a je soudním znalcem v oblasti kybernetické bezpečnosti.
Kdy začaly počty kybernetických útoků narůstat, souvisí to s covidem a následně válkou na Ukrajině?
Přesně tak. Počátky nárůstu hrozeb lze vysledovat do doby lockdownů, distančního vzdělávání a home office. Internet byl v té době zkrátka hodně vytížený, což logicky určitým lidem a skupinám přineslo příležitost té situace využít. Další impulz pro zhoršení situace jsou války – nejen klasické, ale i ty kybernetické. Na každém kroku slyšíte, jakou výhodu válčícím stranám přináší, když mají dobře zvládnutý digitální svět. Kybernetické útoky jsou jeho součástí. A je toho tolik, že my jako společnost se s tím vypořádáváme jen s vypětím všech sil. Vlastně jen hasíme požáry.
Jak se k aktuálnímu nárůstu hrozeb staví firmy a organizace? Jsou dostatečně chráněné?
Nejsou. Bezpečnost v některých firmách a institucích je v zoufalém stavu. Záleží případ od případu. Uvědomme si, že kybernetická bezpečnost je stále v začátcích. Situace je dnes často taková, že dokud nedojde k nějakému napadení a neutečou peníze, tak to nikdo neřeší. Je to, jako kdybych jezdil rychle po dálnici. Budu to dělat do té doby, než mě chytí policista a dá mi pokutu – teprve pak si začnu dávat pozor. Ale nemusí vás přibrzdit jen pokuta, vy také můžete nabourat. A to platí i pro firmy a instituce. Zanedbaná bezpečnost je může dostat do obřích problémů – vzpomeňte si třeba na nemocnici v Benešově, kterou ransomware na tři týdny ochromil.
Kde je největší problém, málo proškolení zaměstnanci?
Ano, lidský faktor hraje v případě jednoduchých útoků na uživatele hlavní roli. Přitom až 80 procent problémů by se vyřešilo, kdyby lidé dodržovali pár jednoduchých pravidel chování na internetu. S tím ale souvisí mnohem větší problém: chybějí odborníci, kteří by je pravidla naučili.
Proč je odborníků nedostatek?
My jsme prvního inženýra-bezpečáka „vypustili do světa“ v roce 2010 a od té doby jich každý rok vycházejí v bakalářské i magisterské specializaci desítky. Jenže to ani zdaleka nestačí. Skutečných specializovaných odborníků je prostě málo, a tak bezpečnost ve firmách i institucích často dělají odborníci v jiné IT oblasti. Ale také třeba i lidé s malou počítačovou gramotností, kteří si udělali tříměsíční kurz... To je špatně, tato oblast vyžaduje vzdělané profesionály, kteří ve firmě dokážou nastavit komplexní strategii bezpečnosti a účelně proškolit uživatele.
Právě kvalitní školení zaměstnanců jsou klíčová. Pokud vás bude školit někdo nekompetentní, kdo nebude schopen zodpovědět ani základní otázky, tak vás to otráví a ztratíte zájem. Také je obrovská chyba, když se to školení dělá jen z povinnosti, každý to odzívá a jede se dál ve starých kolejích. To potom opravdu jen čekáme na nějaký velký průšvih.
Proč se stát expertem na kyberbezpečnost
Víte, které profese mají na trhu práce nejsilnější pozici? Ty, které splňují dvě podmínky: všichni je potřebují a jsou obtížné, tudíž v nich chybějí lidé. Jako třeba v oblasti kybernetické bezpečnosti. O absolventy studijních programů na Katedře informační bezpečnosti na Fakultě informačních technologií ČVUT se zaměstnavatelé téměř perou ještě za studia a lákají je na nadstandardní platy.
Katedra nabízí specializace v oblasti informační bezpečnosti jak na bakalářské, tak na magisterské úrovni. Studenti mají možnost získat praktické zkušenosti v moderně vybavených laboratořích, kde se učí techniky etického hackování, forenzní analýzy, zabezpečení čipových karet, použití umělé inteligence v bezpečnostních aplikacích atd.
V současnosti na Katedře informační bezpečnosti studuje 203 studentů, z toho 171 v bakalářském studiu a 32 v magisterském studiu.
Jaké jsou dnes podle odborníků největší digitální hrozby a jak jim čelit? Čtěte dál.