V zákulisí již několik týdnů zuří přetahovaná o moc, řeší se zásadní reforma aktuální podoby ligového systému, který platí dlouhých padesát let. Nejde o úplnou novinku. Podobné tendence se napříč finským hokejovým prostředím objevovaly už v minulosti. Teď je ale ke změně velmi vážně nakročeno. Kdo za revoluční myšlenkou stojí? Společnost Causabon, v jejímž čele sedí Heikki Penttilä, bývalý předseda Tappary Tampere, s dvaceti mistrovskými tituly historicky nejúspěšnějšího finského týmu. „Náš hokej v mnoha ohledech zaostává za nejlepšími evropskými ligami. Musíme se posunout, zvýšit laťku. A musíme tak učinit rychle,“ uvedl původce revoluční myšlenky v prohlášení. Liigu, současnou nejvyšší soutěž, kterou neřídí svaz, ale nezávislá organizace a samotné kluby, nepovažuje za funkční a prestižní značku: „Chceme oslovit širší publikum, přilákat nové fanoušky. Máme velký potenciál, k jeho naplnění potřebujeme být moderní a odvážní.“ Postupně se k němu přidávají i další. Návrh společně s ním dali dohromady představitelé IFK Helsinky, připojil se také Jokerit, jenž po odchodu z ruské KHL působí ve druholigové Mestis. Přesvědčit se podařilo i zástupce TPS Turku. Všechny zainteresované strany za sebou mají několik schůzek, podle deníku Iltalehti jsou vstupu do superligy nakloněni Kiekko-Espoo, Kärpät Oulu, Ässät Pori či JYP Jyväskylä. Plány rychle nabírají na obrátkách, údajně se mají nacházet v pokročilé fázi. „Finský hokej postihl jeden z největších otřesů v historii,“ napsal pro web Ilta-Sanomat novinář Sami Hoffrén. Nově vzniklá soutěž má být otevřená, s možností postupu i sestupu. Čítat by zpočátku měla deset celků, zbytek by nastupoval v nižší soutěži, do níž by se připojilo i několik mužstev z Mestis. Počet účastníků v první lize by se výrazně zredukoval, momentálně ji hraje šestnáct týmů. A právě to je jeden z hlavních bodů, který Penttilä a skupina okolo něj kritizují. Jokerit Helsinky hraje ve Finsku druhou nejvyšší soutěž. Jelikož hráčská základna ve Finsku není tak široká, aby dokázala na profesionální úrovni zaplnit tolik mužstev, majitelé se stále více obrací na posily ze zahraničí. V aktuálním ročníku do akce zasáhlo už 108 cizinců, o 34 více než před deseti lety. Zdrojem napětí je také neschopnost vytvořit vhodné podmínky pro juniory, kteří stále ve větším počtu odchází do zámoří, nebo několik dalších záležitostí včetně systému rozdělování financí během play off. Kluby dostávají příjmy z prodeje vstupenek jen v prvním kole a ve čtvrtfinále, peníze ze semifinále a finále už putují do společného fondu, z něhož se dál rozdělují podlé výsledků. Jen pro představu, šampion si přijde na necelých pětadvacet procent. To se nelíbí týmům hrajícím ve velkých arénách, které z návštěvnosti vygenerují nejtučnější sumy, zároveň jim vadí i rovnoměrné rozdělování příjmů z vysílacích práv. Movitější kluby z tradičních hokejových trhů v čele s Tapparou nejsou s momentálním nastavením spokojeny. Chtějí se oddělit od skupinky těch menších, které ale v zákulisí drží při sobě. A protože jakoukoliv změnu si musí na valné hromadě odsouhlasit dvě třetiny týmů (hlasovací právo má jen 15 klubů z 16, Kiekko-Espoo po loňském postupu mezi elitu dosud nezaplatilo plný členský příspěvek) , velcí hráči mají svázané ruce. „Zbytek je drží v šachu, proto jsme svědky aktuálního dění. Nejde jen o blaf, který má ostatní vyděsit,“ uvedl Hoffrén. „Nic se neposouvá, náš hokej se nachází v patové situaci. Přitom všichni vědí, že je potřeba něco udělat. Cítím, že se stane něco velkého,“ poznamenal pro Iltalehti bývalý dlouholetý ligový kouč Pekka Virta. Propast mezi oběma tábory roste, v řešení klíčových otázek nepanuje téměř žádná shoda. Soutěž se nenachází v ideální finanční kondici, hned deset prvoligových akcionářů vykázalo v minulém fiskálním roce ztrátu. Proto Penttilä a spol. říkají: Dost, chceme změnu! Do všeho už zapojili i hráčskou asociaci. „Při tak zásadním rozhodnutí se musí zohlednit i pohled hokejistů. Prvotní rozhovory máme za sebou, věci se dávají do pohybu,“ uvedl její předseda Teemu Ramstedt. Pokus o přerod vyvolal zájem i v zahraničí. Především v Lotyšsku, které po odchodu Dinama Riga z KHL kvůli ruské invazi na Ukrajinu postrádá čistě profesionální tým. „Zoufale ho potřebujeme! Jsme hokejová země, máme tradici, skvělé zázemí i fanoušky. Finance bychom našli, to by nebyl problém,“ přiznal už v květnu generální manažer reprezentace Rudolfs Kalvitis. Poslední vývoj událostí jistě s napětím sleduje. A není sám. Jedna z klíčových jednání měla na valné hromadě Liigy proběhnout na přelomu října a listopadu, ale nakonec se o měsíc odsunula. Penttilä má ještě před sebou spoustu přesvědčování a vysvětlování. Ambiciózní projekt atraktivnější a výdělečnější superligy, kterou by podle vzoru NHL vedl nezávislý komisionář, si ale vytyčil jasný cíl. Najet na nový režim už od příští sezony, nejpozději od té další. Ve Finsku se s napětím čeká, zda se nejvyšší soutěž skutečně zatřese.