Na Tchaj-wanu začalo každoroční cvičení, simuluje reakci na čínskou invazi
Cvičení zaměřená na odolnost měst prověří reakci obyvatelstva na výpadek internetového připojení, uvádí
agentura AP
.
Kromě nových metod komunikace mezi velením a podřízenými mají letošní manévry prověřit připravenost obyvatel. Jejich součástí je mobilizace dosud největšího týmu záložníků – více než 5 000 vojáků ve dvou brigádách. Loňská cvičení zahrnovala jednu brigádu s více než 3 000 záložníky. Cvičení prověří, jak rychle se rezervisté dokážou mobilizovat z mírového pohotovostního režimu do plné aktivní služby.
Čína považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii a za legitimní součást svého území, se kterým se chce znovu spojit, i kdyby to mělo být podle jejích slov silou. Na ostrov vyvíjí vojenský tlak tím, že do jeho blízkosti pravidelně vysílá válečné lodě i letadla.
Podle oficiální politiky jedné Číny, kterou Peking uplatňuje, na ostrově neexistuje samostatná politická entita. Tchaj-wan od roku 1949 funguje de facto nezávisle, má vlastní vládu a pořádá vlastní volby.
Napětí v Tchajwanském průlivu se zvýšilo od května 2024, kdy se tchajwanským prezidentem stal Laj Čching-te. Laj, jehož Čína označuje za separatistu, nároky Pekingu odmítá a tvrdí, že o budoucnosti Tchaj-wanu mohou rozhodovat pouze jeho obyvatelé. Číně opakovaně nabídl jednání, Peking je ale odmítl.