Přes Hormuz za běžných okolností proudí přibližně pětina světových dodávek zkapalněného zemního plynu. Omezení dopravy ale vyřadilo část dodávek z Kataru a vlivem omezenější nabídky vedlo k růstu cen, píše agentura Bloomberg . Evropě zbývá do začátku topné sezony jen pár měsíců. Pokud se situace na Blízkém východě nezlepší, může do zimy vstoupit s výrazně slabšími rezervními zásobami než v předchozích letech. To by Evropu během zimy vystavilo většímu riziku nedostatku plynu a dalšího růstu cen. 1. Proč jsou zásobníky v Evropě letos tak prázdné? Evropa už na začátku letošního roku měla v zásobnících méně plynu než obvykle. Během minulé zimy totiž zásoby rychle klesaly, a to mimo jiné kvůli chladnému počasí, které zvýšilo spotřebu. Situaci letos dál zhoršila válka na Blízkém východě. Omezení dopravy v Hormuzském průlivu výrazně zasáhlo vývoz z Kataru, jednoho z největších světových producentů LNG. O dostupné dodávky proto začali více soupeřit evropští a asijští odběratelé. Poptávku v Asii navíc zvýšily vlny veder a vyšší spotřeba elektřiny na klimatizace. 2. Proč obchodníci v Evropě nyní plyn nenakupují více? Za běžných okolností je plyn v létě levnější než v zimě. Obchodník ho proto může koupit, uložit do zásobníku a později se ziskem prodat. Kvůli obavám z nedostatku je ale plyn s dodáním v létě momentálně dražší než zimní kontrakty. Obchodníkům se proto proti minulým rokům méně vyplatí nakupovat ho nyní a ukládat ho na zimu. Z dat vyplývá, že evropské ceny jsou nyní téměř dvojnásobné než ve stejném období loňského roku. 3. Jak moc Evropa plné zásobníky vlastně potřebuje? Plyn uložený v zásobnících běžně pokrývá zhruba třetinu zimní spotřeby celé Evropské unie. V nejchladnějších dnech, kdy spotřeba prudce roste, z nich může pocházet více než polovina právě spotřebovávaného plynu. Ani plyn, který do Evropy průběžně proudí z Norska, Alžírska nebo v podobě LNG, nemusí v nejchladnějších dnech pokrýt celou spotřebu. Právě proto jsou zásobníky důležité. Čím méně plynu v nich bude, tím větší problém může nastat při silných mrazech nebo výpadku některých dodávek. 4. Mohou země v Evropě plnění zásobníků urychlit? Ano. Pokud se zásobníky neplní dostatečně rychle, mohou do nákupů zasáhnout jednotlivé státy. Itálie už například zavedla podporu, která má firmy motivovat k ukládání většího množství plynu. Německo zatím spoléhá hlavně na to, že potřebné zásoby doplní samotní obchodníci. Ani státní zásahy ale nejsou bez rizika. Kdyby evropské vlády začaly ve velkém nakupovat LNG, mohly by se o omezené dodávky přetahovat s Asií ještě více než dnes. Výsledkem by mohly být další růsty cen. 5. Co by změnilo otevření Hormuzu? Konec bojů a obnovení běžné dopravy přes Hormuzský průliv by situaci výrazně zlepšily. Dodávky katarského LNG by se ale do Evropy nevrátily ze dne na den. Samotná cesta tankerem trvá nejméně dva týdny a také těžba a vývoz z Kataru jsou stále omezené. Naplněnost zásobníků Česká republika EU celkem Zdroj: Plynárenská infrastruktura v Evropě - AGSI (gie.eu)