Chybný výpočet zkrátil pobyt za mřížemi o měsíc. Soudy to napravovaly neústavně
Na chybu při výpočtu sázel muž, který si podal stížnost k Ústavnímu soudu. Nezvládal splácet soudem uloženou milionovou pokutu včas, ale nárazově dluh snižoval. I tak mu ale postupně Krajský soud v Hradci Králové a následně i Vrchní soud v Praze trest změnily v pobyt za mřížemi.
Jenže vrchní soud si popletl dlužnou a uhrazenou částku a muži vyměřil kratší trest, než mu náležel, konkrétně 343 dní. Tento verdikt nabyl právní moci. Následovala ještě jedna splátka, tím se znovu případ otevřel. Podle dlužníka toho v obnoveném řízení zneužili královéhradečtí soudci, kteří chybu odhalili a pobyt za mřížemi mu ještě o téměř měsíc prodloužili na 372 dní.
Podle Ústavního soudu právě poslední změna délky trestu ve vězení ale nebyla v pořádku. Soudy nemohou napravovat vlastní chyby tím, že budou ignorovat pravomocné rozsudky.
„Soudy v tomto případě pochybily při výpočtu náhradního trestu, vydaly pravomocné rozhodnutí, které se stalo závazným. Následně se ale tuto chybu snažily napravit dalším rozhodnutím. Tento postup není v souladu se zákonem. Stěžovateli byl tímto způsobem vyměřen trest odnětí svobody téměř o měsíc delší. A to není přípustné,“ vysvětlila soudkyně zpravodajka Daniela Zemanová.
Klíčová otázka sporu tedy spočívala v tom, zda je pravomocný, avšak chybný výpočet délky náhradního trestu závazný při pozdějším soudním rozhodování, anebo jej lze korigovat v neprospěch odsouzeného. Ústavní soud ve středu řekl, že jde o závazek.
Prospěšné práce nevyšly
„Pokud se soudy dopustí pochybení, musí jej napravit způsobem, který je v souladu se zákonem. A pokud ne, tak musí nést následky. I soudy jsou povinné strpět vlastní pochybení,“ upozornila Zemanová. Jednoduše, kvůli chybě soudu nemůže odsouzený odejít s vyšším trestem.
Stěžovatel také poukazoval na to, že část trestu mohl vykonat obecně prospěšnými pracemi. Ale soudy tuto variantu zamítly. To ústavní soudci nerozporovali.
„V této věci Ústavní soud připustil, že existují dva různé výklady. Ale v té době nebyla žádná závazná judikatura, která by zakládala legitimní očekávání tohoto postupu (udělení trestu obecně prospěšných prací). Ústavní soud proto nechal na úvaze obecných soudů, aby sjednotily svůj postup. Ale nebylo porušeno legitimní očekávání stěžovatele,“ dodala Zemanová.
Případem se musí znovu zabývat Krajský soud v Hradci Králové. Muž se v mezičase už dostal na svobodu.