Severská země, kde žije téměř 400 000 lidí, je zakládajícím členem NATO a už je součástí jednotného evropského trhu a schengenské zóny volného pohybu. Jednání s Bruselem zahájil Island již v roce 2010 uprostřed finanční krize. V roce 2013, poté co se jeho ekonomika rychle zotavila, ovšem jednání pozastavil kvůli ostrému sporu s EU ohledně rybolovných práv. Nicméně nové průzkumy ukázaly, že nárůst životních nákladů a válka Ruska proti Ukrajině obnovily zájem Islandu o vstup do bloku. Také hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Američané anektují Grónsko, které se nachází mezi Islandem a Spojenými státy, zesílily zájem Islanďanů o případné členství v Evropské unii. Server Politico v této souvislosti připomněl, že Trump se na Světovém ekonomické fóru v Davosu letos opakovaně spletl a místo výrazu Grónsko použil právě Island. Islandská premiérka Kristrún Frostadóttirová proto oznámila na začátku roku konání referenda s tím, že jde o snahu urovnat „debatu, která visí nad islandským národem“. Islanďané budou odpovídat na otázku: Měl by Island obnovit přístupová jednání s Evropskou unií? A možnosti jsou jednoduché: Ano, či Ne. Nový průzkum mezi 4583 lidmi z 24. až 27. srpna ukázal, že 51,6 procenta respondentů nesouhlasí se zahájením jednání s Bruselem o členství v EU, zatímco 48,4 procenta rozhovory podporuje. Islandský deník Visir přitom ještě začátkem tohoto týdne uvedl, že 51,3 procenta respondentů v jiném průzkumu souhlasí s jednáními, zatímco 48,7 procenta je proti. Před zmrazením rozhovorů s EU v roce 2013 Island uzavřel 11 z 33 kapitol přístupových rozhovorů. Po uzavření všech kapitol by musel vyhlásit další referendum o samotném vstupu.