Češi si ve financích věří, nejistotu ale cítí při investování, zjistil průzkum
Rozdíl mezi sebevědomím a skutečnými znalostmi Čechů zůstává výrazný. Za dostatečně finančně gramotné se považují více než tři čtvrtiny. Většina z nich však zároveň připouští, že se musí alespoň někdy poradit, a pětina lidí uvádí, že si ve finančních otázkách často neví rady.
Největší nejistotu mají lidé při investování. Dobře se v něm podle vlastního hodnocení orientuje pouze přibližně každý sedmý respondent. Jen asi pětina si věří u úvěrů a půjček. Podstatně jistější jsou Češi při správě domácího rozpočtu, kterou považuje za svou silnou stránku více než polovina dotázaných.
Obtížná není jen orientace v produktech, ale také ve zdrojích informací. Více než třetina lidí má problém posoudit doporučení poradců a finančních odborníků. Téměř pětina obtížně hledá objektivní a nekomerční informace. Největší důvěru mají naopak bankovní kalkulačky, na které spoléhají zhruba dvě třetiny respondentů. Finančním influencerům věří necelá pětina.
Máš to spočítaný?
Právě důvěra v praktické výpočty stojí za novým projektem České bankovní asociace „
Máš to spočítaný?
“. Jeho hlavní cílovou skupinou jsou lidé starší 45 let, kteří se postupně blíží penzi, ale často nemají konkrétní představu o svých budoucích příjmech a výdajích.
„Lidé si často myslí, že jejich finanční znalosti jsou dostačující, ale ve chvíli, kdy mají rozhodovat o dlouhodobém spoření, investicích nebo přípravě na důchod, řada z nich tápe,“ uvedl vedoucí komunikace ČBA Radek Šalša.
Podle průzkumu si většina lidí ve věku 45 až 65 let uvědomuje, že se na stáří musí finančně připravovat. Přesto se 16 procent dotázaných hodlá spoléhat pouze na státní důchod a dalších sedm procent zatím neví, z čeho bude v penzi žít. Nejčastěji si lidé odkládají mezi jedním a dvěma tisíci korun měsíčně. Více než pět tisíc korun ukládá jen 13 procent z nich.
Současně mají lidé často optimističtější očekávání, než odpovídá dostupným údajům. Téměř polovina předpokládá, že jim státní penze nahradí 51 až 70 procent dnešního čistého příjmu, dalších 19 procent očekává ještě vyšší podíl. Průměrný sólo starobní důchod přitom v roce 2025 odpovídal přibližně 43 procentům průměrné hrubé mzdy.
Při snaze udržet si v penzi 80 až 90 procent dřívější životní úrovně tak může podle modelových propočtů chybět přibližně deset až patnáct tisíc korun měsíčně. Rozdíl musí domácnosti pokrýt z vlastních úspor nebo investic.
Kalkulačky budoucnosti
Výraznou roli hraje okamžik, ve kterém člověk začne peníze odkládat. Zatímco za ideální považují lidé nejčastěji věk mezi 25 a 34 lety, ve skutečnosti řada z nich zahájí přípravu až mezi 35 a 54 lety. Každý rok odkladu přitom podle propočtu ČBA zvyšuje částku potřebnou k vytvoření desetitisícové měsíční renty přibližně o 400 korun. Pětileté zpoždění může požadovanou měsíční úložku navýšit asi o 2 400 korun.
„Finanční gramotnost dnes neznamená jen umět si sestavit domácí rozpočet. Stále více znamená také rozumět tomu, jak pracuje čas, inflace, riziko a dlouhodobé zhodnocování peněz,“ uvedl hlavní ekonom ČBA Jaromír Šindel.
Nový web proto nabízí
kalkulačky
důchodového věku, očekávané penze, budoucích výdajů a potřebné měsíční úložky. Součástí jsou také články, videa, kvízy a návody věnované spoření, investování, pojištění nebo finančním podvodům. Záměrem není doporučovat konkrétní produkty, ale převést obecné varování před nízkým důchodem do osobního výpočtu.
Průzkum
pro Českou bankovní asociaci provedla agentura Ipsos od 24. do 30. června 2026. Do reprezentativního vzorku bylo zařazeno 1 004 obyvatel Česka ve věku 18 až 79 let, kteří odpovídali prostřednictvím strukturovaného dotazníku o délce přibližně 12 minut.
Projekt počítá také s podnikateli a živnostníky, jejichž státní penze může být kvůli nižším odvodům pod úrovní, kterou očekávají. Podle představitelů asociace může být právě konkrétní číslo momentem, který člověka přiměje přehodnotit dosavadní strategii.
Ochotu ke změně naznačuje i samotný průzkum. Se zhodnocením úspor není spokojeno 44 procent lidí ve věku 45 až 65 let a 58 procent by zvážilo jiný přístup, pokud by jim jeho principy někdo srozumitelně vysvětlil.
Problémy dělají procenta
Index
finanční gramotnosti
České bankovní asociace letos dosáhl 58 bodů. Proti minulému roku stoupl o jeden bod a od roku 2024 se zvýšil o body dva. Podle výsledků průzkumu táhnou zlepšení především lidé od 18 do 34 let. Naopak u respondentů starších 65 let se výsledek meziročně zhoršil.
Kvíz:
Jaký je váš index finanční gramotnosti?
Nejlépe si v testu vedli lidé ve věku 50 až 64 let a respondenti s vyšším odborným nebo vysokoškolským vzděláním. Slabší výsledky měli senioři, vyučení a lidé se základním vzděláním. Rozdíly se objevily také mezi regiony, když nad celorepublikovým průměrem zůstala Praha.
ČBA sleduje finanční gramotnost Čechů už pátým rokem. Index nevychází pouze z toho, jak lidé své schopnosti sami hodnotí. Respondenti odpovídají na jedenáct dlouhodobě stejných otázek zaměřených například na inflaci, úroky, úvěry, dluhy nebo domácí rozpočet. Nejobtížnější bylo i letos porovnání úvěru s úrokem jedno procento měsíčně a deset procent ročně. Správnou variantu vybralo 35 procent dotázaných.