Bezhotovostní budoucnosti nejvíc věří Norsko, ale „cash“ zrušit nechce
Analýza pracuje s počtem dostupných bankomatů a platebních terminálů na 100 tisíc obyvatel, limitem, který mohou držitelé karet utratit při bezkontaktním nakupování, i třeba počtem uživatelů internetového bankovnictví.
„Méně bankomatů znamená, že země je méně závislá na hotovosti, a vyšší počet platebních terminálů znamená, že je k dispozici větší infrastruktura pro elektronické převody,“ uvedl mluvčí společnosti Finansplassen.
Vedou severské země
Podle studie je pět z deseti zemí s nejvyšším podílem bezhotovostních plateb severských. Analýza ukázala, že na bezhotovostní budoucnost je připraveno nejlépe Norsko. Má jeden z nejnižších počtů bankomatů a přibližně 96 procent obyvatelstva používá internetové bankovnictví.
Na druhém a třetím místě analýzy se umístilo Finsko a Dánsko, protože mají více bankomatů než Norsko a o něco méně platebních terminálů, ale zhruba stejné procento lidí, kteří používají internetové bankovnictví.
Nizozemsko, Švédsko, Island, Estonsko, Litva, Kypr a Švýcarsko uzavírají první desítku v analýze. Arménie, Gruzie a Německo jsou naopak bezhotovostním systémům přizpůsobeny nejméně. Česko se v tomto žebříčku nachází na místě čtrnáctém.
Podle Olle Petterssona, odborníka na osobní finance ze společnosti Finansplassen, považují zejména severské země bezhotovostní systémy za užitečné, protože pomáhají překonat některé jejich problémy, jako je řídká hustota obyvatelstva nebo drsné klimatické podmínky, které tradiční platby poněkud ztěžují. Tyto země podle něj mají také výhodu, protože mají vysokou důvěru ve veřejné instituce a malý počet obyvatel, což usnadňuje zkoušení nových politik.
Zrušte hotovost!
„V roce 2016 vyzvala největší norská banka DNB k zastavení používání hotovosti, protože se obávala nelegálních aktivit, jako je praní špinavých peněz,“ uvedl deník Independent.
Zhruba ve stejné době se spotřebitelé vrhli na Vipps MobilePay, severskou mobilní peněženku, která podle svých webových stránek umožňuje zákazníkům posílat peníze stejně snadno jako posílat textové zprávy. „Vipps MobilePay, která byla uvedena na trh v roce 2015, má nyní 11,5 milionu uživatelů v Norsku, Finsku a Dánsku,“ uvádí společnost.
Nedávné kroky norského parlamentu však naznačují, že chce své občany nasměrovat zpět k hotovosti. V říjnu parlament schválil změny svého zákona o finančních dohodách, které Norům v případě potřeby usnadní placení v hotovosti. „V digitálním světě se může snadno stát, že zapomeneme na velkou skupinu lidí, kteří nejsou digitální,“ řekla Emilie Enger Mehlová, norská ministryně pro spravedlnost a mimořádné situace. „Hotovost je také důležitým prvkem připravenosti společnosti.“
„Svět kolem nás se stává stále neklidnějším: války, digitální hrozby a klimatické změny,“ dodala Mehlová. „Musíme být připraveni na dlouhodobé výpadky proudu, selhání systémů nebo digitální útoky, které vedou k selhání digitálních platebních řešení.“
Tuto myšlenku potvrdil i Christian Kettel Thomsen, guvernér Dánské národní banky. „Přestože používání hotovosti klesá, je ve společnosti stále potřebná.“
Placení v hotovosti přetrvává
Koronavirová pandemie podle Světové banky zvýšila bezhotovostní platby na celém světě z průměrných 91 bezhotovostních plateb na osobu ročně v roce 2017 na zhruba 135 v roce 2020. Evropská centrální banka zjistila podobný trend i v Evropě. Průzkum z roku 2023 ukázal, že v roce 2022 bylo 59 procent transakcí provedeno v hotovosti, zatímco v roce 2019 to bylo 72 procent.
Podle průzkumu většina spotřebitelů v Evropě dává přednost placení kartami nebo jiným bezhotovostním způsobům, protože je to pohodlnější. Přesto 60 procent dotázaných stále uvádí, že chtějí mít možnost platit v hotovosti.