Cukrovka i infarkt. S tím vším nám pomůže mléčný zub, popisuje lékař
Jak jste se k využívání mléčných zubů jako zdroje kmenových buněk dostali?
Při našem dosavadním vývoji léčivých přípravků a jejich přesunu z preklinického do klinického výzkumu
(ověřuje už účinky přímo na lidech, pozn. red.)
a v rámci klinických studií jsme se obecně zabývali především kmenovými buňkami z kostní dřeně – jsou relativně dostupné a stále představují nejpoužívanější zdroj.
Vedle toho se jako zdroj využívá i tuková tkáň a někdy také tkáň pupečníku. Ta je ale přístupná jen při porodu. Navíc ne všechny maminky jsou v dostatečném předstihu informovány a některé ji jen jednoduše nechtějí darovat nebo uskladnit, takže možnost odběru této tkáně je relativně malá. V rámci evropských regulací navíc pořád není úplně jasné, kdo je faktickým dárcem. Zda je to maminka či novorozenec. Tudíž může z tohoto hlediska později docházet k určitým právním nebo etickým zádrhelům. Dlouhodobě jsme se tedy zajímali i o další zdroje kmenových buněk, jež jsou rozmístěny různě po těle. Mléčný zub byl jedním z kandidátů. Náhoda tomu chtěla, že jedna kolegyně přinesla zoubek, který jejímu synáčkovi ráno vypadl. Podívali jsme se na jeho dřeň – a nalezli jsme vynikající složení potřebných buněk.
Výhoda je, že buňky ze zubní dřeně umíme namnožit tak, že z jednoho či dvou zoubků lze získat desítky až stovky milionů buněk.
Témata:
buňka
,
léčba
,
Lékaři Česka
,
Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL)
,
Týdeník Téma
,
Zdraví
,
zub
,
kmenová buňka