Německo chystá důchodovou reformu. Inspirovalo se švédským investičním fondem
Evropa rychle stárne a Německo začíná řešit, jak v budoucnu ufinancuje důchody. Už v roce 2040 bude podle spolkového statistického úřadu více než 13,3 milionu ekonomicky aktivních Němců starších 67 let. To odpovídá zhruba třetině dnešní pracovní síly, upozorňuje agentura
Reuters
.
Jednou z hlavních změn má být vznik nového investičního fondu po švédském vzoru. Přispívali by do něj zaměstnanci i zaměstnavatelé a peníze by se následně zhodnocovaly na finančních trzích. Výnosy fondu by pak v dalších letech pomáhaly financovat část penzí a snížily tlak na současný průběžný systém.
Návrh počítá také s tím, že se věk odchodu do důchodu bude automaticky zvyšovat podle toho, jak se prodlužuje délka života. Po roce 2030 by se hranice pro odchod do penze začala postupně posouvat až ke 70 letům.
Úleva hlavně pro mladší ročníky
Podle výkonného ředitele ekonomického institutu Ifo Joachima Ragnitze reforma dlouhodobě uleví hlavně mladším generacím. Přechodné období ale bude podle něj náročné. „Během přechodného období, než se reformy plně projeví, budou mladší lidé i nadále nést značnou část finanční zátěže,“ upozornil.
Analytici zároveň tvrdí, že dnešní mladí lidé výrazně složitější výchozí podmínky než jejich rodiče. Poválečná generace vstupovala na pracovní trh v době hospodářského růstu, nízké nezaměstnanosti i dostupnějšího bydlení, a mohla tak snáze vytvářet majetek.
„Mladá generace dnes musí financovat důchody početné generace seniorů, aniž by měla jistotu, co sama jednou z tohoto systému získá,“ dodal pro Reuters ekonom Sebastian Koenigs.
Debata o reformě důchodového systému přichází v době, kdy se německá vláda snaží nastartovat hospodářský růst rozsáhlými investicemi. Sílící obavy potvrzují i průzkumy veřejného mínění. Podle výzkumu Pew Research Center se už 61 procent Němců domnívá, že jejich děti se budou mít po finanční stránce hůře než jejich rodiče. V roce 2018 si to přitom myslela zhruba jen polovina dotázaných.
Mladí se musejí vypořádávat i s drahým bydlením
Podle OECD mají lidé ve věku 55 až 64 let přibližně o 12 procent vyšší disponibilní příjmy než mladší ročníky. Mladým navíc komplikuje situaci drahé bydlení. Nemovitost vlastní jen asi 47 procent Němců, nejméně v celé Evropě. U lidí kolem třiceti let podíl vlastníků za poslední tři desetiletí klesl ze 41 na 32 procent.
Nový investiční fond však podle ekonomů sám o sobě problémy německého důchodového systému nevyřeší. Penze budou i nadále financovány především z průběžného systému, a pokud se nezvýší porodnost, obrovská zátěž mladších generací bude přetrvávat také dál.
„Přínosy důchodové reformy pro mladší generace se budou projevovat jen velmi pozvolna,“ uzavřel pro agenturu Reuters hlavní makroekonom společnosti ING Carsten Brzeski.