Záchranáři se úpravy zákona kvůli dřívějšímu odchodu do důchodu nedočkali
„Velmi nás to mrzí,“ řekla Markéta Štětková, která pracuje v pražské záchrance a přišla se do Sněmovny podívat na to, jak budou poslanci rozhodovat.
„Pracuji na zdravotnické záchranné službě Libereckého kraje bezmála 27 roků. Po těch svých letech na záchrance se necítím opotřebovaný. Necítím, že bych měl jít do předčasného důchodu, ale může se stát, že po nějakých deseti letech bude něco takového potřeba, Nedovedu si představit, že bych šel rozvážet nějaké housky. Mrzí mě, že to nedopadlo, řekl ve Sněmovně záchranář. Aleš Smetana, který také na jednání poslanců dorazil.
Smutný den pro záchranáře, řekla Pastuchová
„Chtěli jsme napravit chybu v zákoně o důchodovém pojištění, bohužel je to pro nás, záchranáře, smutný den, protože vládní koalice tuto chybu nechtěla napravit,“ řekla poslankyně ANO Jana Pastuchová.
„Tady se ze záchranářství dělá politika, to jsou lidé, kteří zachraňují lidské životy,“ zlobil se poslanec za ANO Milan Brázdil, sám civilním zaměstnáním záchranář. „Potřebují vědět, že když nebudou zvládat, nebudou na dlažbě. Nechte vašim lidem volné hlasování,“ prosil Brázdil ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku z KDU-ČSL.
Poslanci ANO ale marně apelovali na ministra, že jde jen o opravu zákona, který byl již dříve přijat, ale tak, jak ho dříve parlament schválil, znemožňuje, aby ho mohli záchranáři využít.
„Vnímám, že se tu rozběhla tato debata, ale Česká správa sociálního zabezpečení by tento návrh nemohla od začátku ledna aplikovat,“ řekl poslancům ministr Jurečka. Vládní koalice se podle něj dohodla, že nyní projednávaná novela se má týkat jen pěstounů. Ministerstvo práce a sociálních věcí slibuje, že předloží vlastní novelu, která se bude týkat předčasných důchodů lidí pracujících v náročných profesích.
ANO ale tvrdí, že pravidla, která chystá vláda, budou pro záchranáře mnohem méně výhodná. „U těžkých profesí by to znamenalo jeden rok dřívějšího odchodu za deset opracovaných let. Takže aby se záchranáři dostali na to, co jsme jim odhlasovali v loňském roce, tak by museli pracovat padesát let. Je to směšné nebo spíše smutné,“ řekl poslanec Jiří Mašek, civilním povoláním záchranář a dříve i ředitel Zdravotnické záchranné služby Královéhradeckého kraje.
„Je to nesmyslný návrh,“ řekla k tomu, co chystá Jurečkovo ministerstvo, ředitelka Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková.
Poslanci kývli na úpravu pravidel pro pěstouny
Sněmovna schválila novelu zákona, která po změnách v pěstounských odměnách upravuje důchody části příbuzných pěstounů. Zákon nyní míří do Senátu. Ale bez úpravy pravidel pro záchranáře.
Příbuzní pěstouni, kteří se o dítě začali starat před koncem minulého roku a dostávali za to odměnu od státu, nebudou muset za dobu péče platit důchodové a zdravotní pojištění. Pěstounství se u nich zařadí mezi takzvané náhradní a vyloučené doby a zohlední se při výpočtu penze. Zdravotní odvody bude posílal stát. Pro nové pěstouny z rodiny či z řad blízkých má osvobození od odvodů platit až dva roky od převzetí dítěte.
Předloha reaguje na změny v pěstounské péči účinné od ledna. Do konce loňska dostávali všichni dlouhodobí pěstouni od státu odměnu, která se považovala za příjem a platily se z ní odvody. Od letoška mají odměnu jen cizí pěstouni, které zprostředkoval úřad. Nezprostředkovaným příbuzným či blízkým pěstounům stát poskytuje příspěvek, u něhož důchodové a zdravotní pojištění není.
O snížení plateb státu zdravotním pojišťovnám budou poslanci rozhodovat příští týden
O snížení letošních plateb státu zdravotním pojišťovnám za státní pojištěnce, tedy za důchodce, děti, student, matky na mateřské, nezaměstnané a za uprchlíky před Putinovou válkou z Ukrajiny o 14 miliard korun, bude nakonec Sněmovna jednat až příští týden ve středu.
Spor o to rozděluje Sněmovnu dlouhodobě. ANO a SPD, které s návrhem vlády kategoricky nesouhlasí, se podařilo naposledy v pátek zablokovat jednání a zabránit tak projednání návrhu.
Opoziční strany argumentují, že změna navržená vládou může mít negativní dopad na kvalitu a dostupnost zdravotní péče. Vládní pětikoalice to odmítá. Novela má zavést i valorizaci zdravotních plateb státu od roku 2024.
Stát platí od ledna za každého státního pojištěnce 1967 korun měsíčně, o 200 korun víc než loni. Podle upravené novely by měly platby klesnout od srpna na 1487 korun tak, aby průměr za celý rok odpovídal loňské částce. Původně předloha předpokládala odvody 1567 korun měsíčně už od července.