Na začátku března prošla Poslaneckou sněmovnou tzv. Velká mediální novela, která upravuje povinnosti placení koncesionářských poplatků . Kromě zvýšení televizního poplatku na 150 korun a rozhlasového poplatku na 55 korun se rozšíří i okruh poplatníků. Vedle domácností, které mají televizní a rozhlasový přijímač, se nyní povinnost týká všech uživatelů , kteří mohou obsah veřejnoprávních médií sledovat na počítači, mobilu, tabletu či notebooku . Současně se mění i povinnosti firem, a to v závislosti na počtu zaměstnanců. Přitom tato částka nemá být konečná a bude se zvyšovat v závislosti na inflaci. Aktuální výše televizních poplatků a plánované zvýšení Poplatek Aktuální Zvýšení o Nový poplatek Televizní poplatek 135 Kč měsíčně 15 Kč měsíčně 150 Kč měsíčně Rozhlasový poplatek 45 Kč měsíčně 10 Kč měsíčně 55 Kč měsíčně Celkem 180 Kč měsíčně 25 Kč měsíčně 205 Kč měsíčně Co lidem nejvíc vadí? Jádrem problému přitom není měsíční výše poplatků ani nárůst celkové částky o 25 Kč. Novela zákona hlavně znovu rozdmýchala vášnivé diskuze, zda je fér vymáhat platby za veřejnoprávní televizi a rozhlas od občanů. Přitom mnozí si neberou servítky a nazývají koncesionářské poplatky „daní z televize“ nebo rovnou „výpalným z Krkavčích hor“. Řada lidí dnes totiž vůbec nemá televizi a ani ji nesleduje online, případně dává přednost jiným digitálním televizím a streamovacím službám. Jenže poplatky jsou povinné pro každou domácnost, která odebírá elektrickou energii, a neodvíjejí se od toho, zda televizi nebo rozhlas skutečně využíváte. Jak se změní televizní a rozhlasové poplatky Celková výše koncesionářských poplatků bude nyní 205 Kč. Nově budou muset odvádět poplatek za ČT a ČRo i domácnosti, kde je kromě televize a rádia jakékoli zařízení, které může jejich obsah přehrávat, tedy: počítač, mobilní telefon, tablet, notebook. Částka se bude do budoucna zvyšovat o šest procent, pokud součet ročních měr inflace přesáhne šest procent. Výše poplatku pro firmy se bude odvíjet od počtu zaměstnanců, nikoli televizních a rozhlasových přijímačů. Proč se musí platit za rozhlas a televizi? Poplatek z přijímače (koncesionářský poplatek) byl v Československu zaveden v roce 1924 pro rozhlas a v roce 1954 pro televizi. Jeho placení nebylo nikdy zrušeno. Smyslem je zajistit nezávislé financování veřejnoprávních médií tak, aby zůstala nezávislá na státním rozpočtu a tudíž politické moci. Za to mají televize i rozhlas omezení ohledně reklamy a povinnost přinášet kromě zábavy i objektivní zpravodajství a různé pohledy na problematiku. Řada odpůrců uvádí jako hlavní argument proti poplatkům to, že jsou povinné a občané nemají právo se rozhodnout, zda budou tyto služby využívat. Řešením by podle všeho nebylo ani hrazení nákladů na televizi a rozhlas ze státního rozpočtu, protože by v tom případě stejně šly z peněz daňových poplatníků v duchu „co oči nevidí, to srdce nebolí“. To jde však přímo proti smyslu poplatků, které mají zajistit nezávislost na státním rozpočtu a tudíž i politické moci. Co na poplatcích lidem nejvíce vadí? Hospodaření rozhlasu a televize Trnem v oku poplatníka je přitom hlavně hodnota, kterou za své peníze dostává. Zavděčit se všem je velmi těžké a mnozí považují program České televize za nedostatečný. Když už jsou poplatky povinné, měla by za ně televize dle názoru mnohých diváků nabízet kvalitnější produkci než televizní seriály a estrády. Nemluvě o vysokých finančních odměnách pro vedení České televize, které mnozí vnímají jako skutečnou facku do obličeje poplatníka. Na celkovou skladbu vysílání České televize dohlíží její Programová rada a ta se zodpovídá Radě České televize , což je orgán volený Poslaneckou sněmovnou. Všechno se zdražuje, na další poplatky už nemám peníze Inflace se dotýká všech oblastí života. Sice platí, že 135 korun v dnešní době zdaleka není tolik jako v minulosti, ale náklady domácností celkově strmě stouply a řada lidí skutečně musí šetřit, kde se dá. O to absurdněji se pak jeví zatížení jejich rozpočtu o další a navíc pro mnohé zbytečný výdaj. Je Česká televize opravdu nestranná? Veřejnoprávní média by měla informovat veřejnost nezávisle na státní moci či vlivu soukromých subjektů. I proto si ji občané platí přímo. Někteří z nich však nepokládají veřejnoprávní sdělovací prostředky za objektivní, a tím pádem nejsou spokojeni s tím, že mají takovou službu podporovat. Vyváženost a nestrannost vysílání České televize však kontroluje několik orgánů a institucí. Především je to Rada České televize, jejíž 15 členů volí Poslanecká sněmovna. Dále Etický panel ČT, jehož pět členů po dohodě s Radou ČT jmenuje a odvolává generální ředitel. Pak také Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, což je státní instituce, která dohlíží na dodržování zákona o vysílání a kontroluje všechny rozhlasové a televizní stanice. Musím platit, i když televizi nemám ani nesleduji? Čím dál tím víc lidí se obejde bez televize i rozhlasu. Nejenže díky internetu nepotřebují televizní přijímač, ale vysílání České televize nesledují ani online. Místo veřejnoprávní televize a komerčních televizních stanic vyhledávají internetové televize a streamovací servery i za cenu, že si za kvalitnější produkci připlatí. Díky rozvoji techniky se navíc rozšiřuje základna tvůrců audiovizuálních děl a navzdory inflaci klesají náklady na jejich vznik. Aktuálně platí povinnost hradit poplatky bez ohledu na to, zda se na televizi díváme, nebo ne. Stejně jako musíme platit povinné ručení za auto, i když s ním nejezdíme. Proč platí firmy, kde rádio a televize nesledují? Rozpaky vyvolaly i změny pro právnické osoby a nastavení výše poplatků podle počtu zaměstnanců. Lidé argumentují tím, že na řadě pracovišť je i pouštění rádia striktně zakázáno. A to zejména ve velkých firmách, které budou platit poplatky nejvyšší, zatímco malé podniky mají být od poplatků osvobozeny. Výše poplatků pro firmy dle novely zákona: Méně než 25 zaměstnanců – osvobozeny od poplatku za rozhlas a televizi 25 – 49 zaměstnanců – pětinásobek poplatku 50 – 99 zaměstnanců – desetinásobek poplatku 100 – 199 zaměstnanců – dvacetinásobek poplatku 200 – 249 zaměstnanců – třicetinásobek poplatku 250 – 499 zaměstnanci – sedmdesátinásobek poplatku 500 a více zaměstnanců – stonásobek poplatku Firmy a spolky, které mají více než polovinu pracovníků se zdravotním postižením – osvobozeny Jak zrušit poplatky za televizi? Momentálně je odhlášení možné na základě žádosti o osvobození od TV poplatku. Toto právo však mají pouze lidé s úplnou nebo praktickou slepotou obou očí a s oboustrannou úplnou nebo praktickou hluchotou. Dále lidé s čistým příjmem nižším než 2,15násobek životního minima za uplynulé kalendářní čtvrtletí a cizinci, kteří nemají povolení k trvalému nebo dlouhodobému pobytu. Dosud bylo možné odhlásit se v případě, že v domácnosti žádná televize není. To se však změní, podle novely mediálního zákona musí poplatek hradit každá domácnost, kde je možné obsah veřejnoprávních médií sledovat na počítači, mobilu, tabletu či notebooku. Novela mediálního zákona prošla zatím Sněmovnou, pokud ji schválí Senát a podepíše prezident Petr Pavel, mohla by začít platit od května letošního roku.