Plechovka na kurtu i tři zahozené mečboly. Kopřiva slaví další milník a vyhlíží hvězdu
V hlavní soutěži jednoho z grandslamů bojoval potřetí v kariéře. Loni na Australian Open vypadl se Sebastianem Kordou, ve Wimbledonu potom vyfasoval Novaka Djokoviče. Až letos v Paříži mu los přidělil příznivějšího soupeře – 131. hráče žebříčku Monteira.
Nicméně Kopřiva se i tak na výhru nadřel. Celkem hladce získal první dva sety, ale třetí ztratil a v koncovce čtvrtého nevyužil tři mečboly. V rozhodujícím dějství znaveného soupeře deklasoval a po čtyřech hodinách a 16 minutách radostně zvedl ruce nad hlavu.
„Přišla velká úleva,“ říkal po výhře 6:4, 6:3, 4:6, 6:7 a 6:1.
Odpracováno ale mohl mít o něco dřív. První příležitost duel ukončit si vypracoval za stavu 2:1 a 5:4, jenže při podání protivníka neměl nárok. Mnohem víc ho mrzely další dvě nevyužité šance v následném tiebreaku.
„Nejdřív jsem zkusil return, který mi bohužel o kousek nevyšel, a pak jsem při svém servise trochu zazmatkoval,“ vracel se k laciné chybě z bekhendu. „Byl jsem na sebe hodně naštvaný, ale naštěstí jsem to v pátém setu zvládl.“
Kromě náporu na nervy z promarněného náskoku se musel vypořádat i s ruchem okolo. Kurt číslo devět totiž obsypali fanoušci, z nichž někteří hlasitě hnali jeho soka, do toho na nedaleké velkoplošné obrazovce promítali rozlučku Rafaela Nadala s turnajem.
„Bylo nepříjemné, že to dali nahlas a člověk slyšel skoro každé slovo, ale snažil jsem se od toho oprostit,“ vyprávěl prostějovský tenista. „Někdy to nešlo, ale nakonec jsem se dostal do své bubliny a z 95 procent jsem to nevnímal.“
Podobným přístupem se snažil vyzrát i na brazilské příznivce. „Když soupeř zahrál něco dobrého, tak ožili, ale když se mu nedařilo, tak nefandili vůbec. Toho jsem se držel.“
A ještě jedna příhoda z dění okolo kurtu. Když Kopřiva ve druhé sadě odvracel brejkbol, už se radoval, že úkol splnil, jenže na dvorec zrovna spadla plechovka a výměna se kvůli vyrušení opakovala.
„On zahrál bekhend, o kterém jsem věděl, že letí do autu, ale pak tam spadla ta plechovka a já s tím nemohl nic dělat. Byl to smolný moment, ale naštěstí jsem brejkbol dokázal odvrátit i podruhé a potom jsem si za celý game zařval.“
Po pětisetové řeži se cítil celkem svěží, byť tušil, že až z něj vyprchá adrenalin, zátěž se na něm projeví. Před dalším zápasem má dva dny volna, druhé kolo ho čeká až ve středu. A jeho soupeřem může být světová čtyřka Taylor Fritz, který potřebuje porazit Němce Daniela Altmaiera.
„Počítám, že budu hrát s Fritzem,“ nastínil Kopřiva. „Musím do toho jít odvážněji a pokusit se urvat co nejlepší výsledek. Jsme na antuce, on je spíš betonář, takže do toho zkusím dát maximum. V Římě jsem si proti Draperovi dokázal, že i takovým hráčům můžu vzdorovat,“ připomněl nedávnou konfrontaci s pátým tenistou pořadí, jemuž podlehl 4:6 a 3:6.
I toto nastavení dokazuje, jak moc sebevědomí a herního zlepšení za poslední měsíce načerpal. V žebříčku vylétl o čtyřicet míst a formu předvedl i na Roland Garros.
„Před sezonou jsem udělal dobrou přípravu. Hodně jsem trénoval s Kubou Menšíkem i Jirkou Lehečkou, zkoušeli jsme si tréninkové zápasy na tři vítězné sety a dokázal jsem s nimi držet krok,“ vyjmenovává, co mu v progresu pomohlo.
A na antuce, svém nejsilnějším povrchu, bude chtít vzestup ještě umocnit.