Máslo je nejlevnější od roku 2010, mléko na historickém minimu. Proč ceny prudce klesly?
Máslo levnější o 12 procent
Jedním z nejvýraznějších červencových pohybů na trhu potravin se stala cena másla. Podle indexu spotřebitelských cen meziměsíčně klesla o 12,2 procent a v porovnání s loňským červencem dokonce o 41,2 procent.
Ještě zajímavější pohled nabízí oficiální statistika průměrné realizované ceny. Ta v červenci spadla na
117,54 korun za kilogram
, což je podle Českého statistického úřadu nejnižší hodnota od června 2010. Při přepočtu na standardní čtvrtkilovou kostku to je asi
29,39 korun
.
Trvanlivé mléko je nejlevnější v historii sledování
Ještě dramatičtější vývoj zaznamenalo polotučné trvanlivé
mléko
. Jeho průměrná cena klesla v červenci na
10,39 korun za litr
. ČSÚ potvrzuje, že jde o absolutně nejnižší hodnotu od začátku sledování této položky.
Meziměsíčně mléko zlevnilo o 9 procent, meziročně pak o těžko uěřitelných 41,9 procent. Takto masivní propad ukazuje, že se situace v mlékárenském sektoru během pouhého roku od základu proměnila.
Zlevňuje celá Evropa. Nejde jen o cenovou válku supermarketů
Pokles cen není výhradně českým specifikem. Ministerstvo zemědělství upozorňovalo již ve své červnové zprávě, že světové i západoevropské ceny másla byly začátkem léta meziročně nižší o zhruba 44 procent.
Červencová data monitorovaná Státním zemědělským intervenčním fondem (SZIF) potvrdila další pokles exportních cen v západní Evropě. Globální vývoj tak dokazuje, že současné zlevňování není pouhou krátkodobou cenovou válkou tuzemských řetězců, ale důsledkem poklesu cen v celém dodavatelském řetězci.
To však neznamená, že by se obchodníci drželi stranou. Naopak: nižší nákupní ceny dávají supermarketům prostor pro agresivní letákové akce, aniž by musely obětovat veškerou svou marži.
Zlevnilo i maso, vejce a brambory
Máslo
a mléko nejsou jedinými položkami, které potěšily peněženky zákazníků:
Vejce:
meziměsíčně pokles o 11,3 procenta, meziročně o 14 procent
Brambory:
meziměsíčně pokles o 9,8 procent
Vepřové maso:
meziměsíčně pokles o 3,9 procent, meziročně 16,6 procent
Ovoce:
meziměsíčně pokles o 3,1 procent
Vepřové maso
kopíruje vývoj u prvovýrobců. Ceny u zemědělských výrobců klesly v červnu meziročně o 23,9 procent.
Naopak mírně zdražilo drůbeží maso, které meziměsíčně vzrostlo o více než dvě procenta, a nealkoholické nápoje, jejichž cena stoupla o 1,3 procenta.
Zásadní změna ČSÚ: Statistiky už vycházejí z reálných dat z pokladen
Při hodnocení aktuálních čísel je nutné vzít v úvahu důležitou metodickou změnu. ČSÚ na konci roku 2025 definitivně ukončil starý systém ručního terénního šetření cen v prodejnách, který už neodpovídal realitě.
Průměrné ceny jsou nyní vypočítávány na základě takzvaných
scanner dat
:
reálných údajů přímo z maloobchodních pokladen.
Právě u másla má tato změna klíčový dopad. Pokud je běžná cenovka na regálu 55 korun, ale většina lidí si máslo nakoupí v akci za 29,90 korun, nová metodika započítá do průměru skutečně prodané kusy za akční cenu. Udávaná cena 117,54 korun/kilogram tak představuje reálnou váženou cenu nákupů, nikoli regálovou cedulku.
Proč řetězce zlevňují hlavně základní potraviny?
Prohlédněte si
aktuální akční letáky
.
Položky jako máslo, mléko, vejce, cukr nebo mouka fungují v obchodní hantýrce jako cenové majáky. Běžný spotřebitel si nepamatuje ceny stovek položek v obchodě, ale velice citlivě vnímá, za kolik kupuje kostku másla nebo litr mléka. Pokud supermarket nabídne máslo pod 30 korun, vytvoří v zákazníkovi silný dojem, že je levný celý obchod. Nižší nákupní ceny z trhu tak řetězce využívají k tvorbě atraktivních letákových lákadel.
Levnější nákup neznamená levnější život
Ačkoliv ceny u pokladen supermarketů klesají, celkový rodinný rozpočet nárůst životních nákladů pociťuje i nadále.
Celková meziroční inflace dosáhla 1,7 procenta, přičemž ceny služeb vzrostly o 4,7 procenta, nájemné o 6,1 procenta a pohonné hmoty zdražily dokonce o 16,8 procenta. Více platíme i za ubytování, které podražilo o 6,4 procenta, či stravování v restauracích se vzrůstem o čtyři procenta.
Úspora při nákupu základních potravin tak většině domácností pouze kompenzuje rostoucí výdaje v jiných oblastech.